Konec světa

Jsem jediný,  kdo přežil konec světa.  Chodím po městě a nepotkávám človíčka. Hladoví psi prohánějí zdivočelé kočky. Holubi trousí svůj trus na má ramena. Zůstal jsem sám samotinký. Svět zachvátila pandemie.

Nikdo si ničeho nevšiml. První začaly mizet ze škol děti. Další byli postiženi pracovníci od počítačů. Žádné řádění fans. Nikdo neví co byl fotbal. Nějaký nezaujatý filozof prohlásil, že se málo rozmnožujeme. Dobře, zrušili televizi – stejně nebyli lidi.

Pandemie postupovala skrytě a záludně.

Zděšené zprávy došly z Pentagonu i Kremlu. Raketová sila osiřela. Žádný póvl ani terorista. Nikdo nikoho neohrožuje. Jen po zdech je ve všech jazycích se načmáráno:

I love you     *     Ya tebya liubliu    *     Ti amo     *      Miluji tě

 Nápisy jsou na zdech, na schodech i chodnících pěších zón. Vidět jsou i na chladicích věžích elektráren.  

Nikdo nikde.

Jdu kolem nezamčeného krámu, kde volně leží počítače, které již nikdo nechce.  Na každém je nápis „Miluji tě.“

Pandemie řádí.

Jen mne nemá už nikdo rád.

První vážné varování přišlo od politiků. Pravičáci se začali usmívat na levičáky a ti jim opláceli -  úsměvem. V parlamentech nastala shoda. Opozice nechtěly svrhnout vlády. Vlády nabízela posty ministrů opozici. Dalším šokem bylo, že do ulic vyšli lékaři a začali hledat pacienty. Všichni byli nezdravě zdrávi. Až transparenty „Máme vás rádi“ přivedlo několik odvážlivců do ordinací a nechali si vnutit balíky léků s nápisem „Miluji tě.“

Policajti zůstali bez práce. Nikde žádná nehoda. Aby nemuseli propouštět, nehody působili sami sobě. Po sepsání zápisů odcházeli s úsměvem a složkami s nápisem „Miluji tě“.

Bachaři otevřeli věznice. Vězni neutekli, jen na zdi namalovali „Miluji tě“. Vrátili se zpět a cely zevnitř zarýglovali.

Jdu stále městem a připadám si jako cvok. Nikomu neřvu do ucha „Má tě rád“. Ne že bych ve skutečnosti neměl komu, ale už jí nejsem dobrej.

Pandemie je děsivá. Nerodí se žádné děti. Celý svět sedí u počítačů. Pohledy hypnotizují monitory s nápisy:

Szeretlek     *   Kocham Ciebie   *    Lu`bim ta

Ruce děsivě mlátí do klávesnice:

Te amo   *  Sarang Heyo   *  Je t'aime   *   Ich liebe dich

Nemám počítač. Nečtu nesmysly. Nedopatřením mi úřad nepřidělil emailovou adresu. Neexistuji a jsem imunní. Pandemie zuří a já - žiju!!!

Snad nejsem jediný, kdo může zachránit lidstvo. 

Opouštím město a jdu směrem k vrcholům vzdálených hor. Poslední naděje - sněžná žena ještě žije. Za tisíc let se o nás opět něco dočtete.

Váš Adam