Ukrajina jako pohřebiště idealistických idejí (Komentář)
Chceme, aby neklidná Ukrajina byla i naším problémem? V pořádku, přijměme ji mezi sebe do EU[1] a dál žijme v naivní představě, že se v dalších několika letech už nebude podobná situace opakovat. Celou současnou situaci pak považujme jenom za drobnou epizodu v pokračující integraci evropského kontinentu do EU.[2] Dál se tvařme, že bobtnající EU je nefalšovaným rájem prosperity a míru, jejíž aktuální problémy jsou koneckonců zanedbatelné, neboť jsou unijní záměry ušlechtilé. Situace na Ukrajině už zase rozděluje českou společnost a už zase se straší Ruskem, stejně jako v případě blízkovýchodních krizí, kde se strašilo Spojenými státy, Čínou se zatím tak moc nestraší. Tohle strašení pak vždycky aktivizuje milovníky různých konspiračních teorií, kteří hbitě přispěchají s teoriemi o Bilderbergu, Iluminátech, Svobodných zednářích, židovském spiknutí atd. Tyhle diskuse jsou bezpředmětné, protože skutečné důsledky pocítíme až v době, kdy laskavá EU na jedné straně začne na Ukrajinu tlačit např. k přijetí společné měny a na druhé straně začne prosazovat velkorysou, centrální, imigrační (azylovou) politiku, jejíž dopady pocítí i český pracovní trh.
Už zase projektujeme naše národní zkušenosti s vlastním polistopadovým vývojem do aktuální situace v cizí zemi, jako už několikrát před tím (např. Belgie, Skotsko) a už zase jsme směšní. Místo toho, abychom si udělali pořádek ve vlastním chlívku, radíme všem okolo, jak se to má správně dělat. Zatím jsme však ukázali, že jsme odborníci na dělání chlívku a ne pořádku. Situace na Ukrajině se tak jako tak vyřeší bez nás, ať už různí facebookový experti, nebo anonymní „smetánka“ na různých diskusích, budou navrhovat jakékoli spásné řešení. Je (soudě dle našich „odborníků“) pohodlnější kohokoli, kdo nesouhlasí s tvrzením, že Ukrajina by byla pro EU prospěchem, označit za ruského špiona, nehledě na to, jestli daný člověk vůbec umí rusky, nebo měl či má s Ruskem cokoli společného, ale asi to lze brát jako typickou reakci českého internetu (jakési online varianty českých hospod a kaváren), který chybějící argumenty nahrazuje osobním osočováním a bezmyšlenkovitým nálepkováním. Urážet se tady v Česku nad problémy Ukrajiny můžeme, ale nic tím nezměníme. Pojďme spíš hovořit o tom, že se stávající primární i sekundární unijní legislativou nejsme na vstup Ukrajiny do Unie vůbec připraveni, i když se tváříme, že je tomu právě naopak.
Nic není tak křišťálově čisté, jak by se mohlo na první pohled zdát. Situace Ukrajiny je o to složitější, že v současné době její budoucnost nikdo nevidí ve skutečném osamostatnění země, ale pouze v područí většího územního celku. Je tedy směšné za této situace hovořit o tom, jak ukrajinská ulice touží po míru a blahobytu země, když ani jedno vyřešení, které ji bývá podsouváno, pro Ukrajinu neznamená svobodnou volbu, ale opět jen dilema volby toho menšího zla. Do českého postoje k situaci na Ukrajině se tak promítá náš vlastní schizofrenní postoj k Rusku, s nimiž bychom na jedné straně velmi rádi obchodovali, ale nemůžeme zapomenout na léta strávená v socialistickém bloku. Na co jsme docela zapomněli je fakt, že ta médii protěžovaná opozice má sama máslo na hlavě. Julie Timošenková není disidentka, jejíž vinou by bylo pouze to, že razantně v minulosti vystupovala proti Janukovyčovi. Její role ve dvou tzv. plynových válkách[3] je nezpochybnitelná a tvrdí- li se, že se korupčilo za Janukovyče, bylo by spravedlivé hovořit i o korupcích opozice. Kromě EU se už nyní začínají ozývat kdejaké organizace, zaměřené na lidská práva a situace se jejich interpretacemi, s nimiž vstupují do médií, ještě více znejasňuje. Snad v Ukrajině zvítězí rozum nad naivní a utopickou představou EU jako jediného možného východiska budoucnosti země. Je třeba uvažovat i opačně a to, zda bude Ukrajina východiskem pro EU. Odpověď myslím si, známe všichni.
Situace na Ukrajině však odhaluje ještě něco jiného. Totiž pád idejí liberálních institucionalistů a idealistů, kteří ještě stále věří, že klid a mír ve světě lze zajistit spoluprácí nadnárodních organizací, tedy jakousi transnacionální kooperací. Právě tyto ideje dostávají v Ukrajině řádně na frak a je otázka, kdy to dojde i tvrdošíjným zastáncům současné podoby EU a její aktuální, zahraniční politiky.
[1] Tady s eurooptimisty souhlasím, že i my jsme EU, jenže už se jaksi pozapomíná připomenout, co to pro nás v důsledku znamená. EU se chová tak, že za úspěchy mohou její představitelé (viz přebírání Nobelovy ceny), za neúspěchy jednotlivé státy. Nechápu tedy logiku některých fanatických zastánců současné podoby EU, kteří tvrdí, že ještě větším podlézáním českých politických zástupců v Bruselu získáme větší výhody a větší podíl na směřování EU. Obvykle tyto myšlenky slýcháváme od lidí, kteří jsou sami nějakým způsobem napojeni na unijní dotační programy, nebo se příliš bojí nezbytné a razantní změny. Zvlášť absurdně (nebo minimálně podezřele) tyto teze znějí z tribun konferencí pořádaných z podpory a grantů EU.
[2] S nezbytnými oběťmi, které byly položeny na oltář unijních snů o prosperující a mírově Evropě.
[3] Tak o této části Ukrajinsko-Ruských vztahů hovoří Martin Laryš, já osobně dávám přednost (možná poněkud krkolomnějšímu) označení „konflikt o plyn.“
Pavel Lopušník
Zvítězili v Británii extrémisté? (Komentář)
„Británie už zkrátka není taková, jaká kdysi bývala,“ povzdechne si anglický lord a usrkne si trochu Sherry, jejíž chuť mu alespoň na okamžik připomene zlaté časy britského impéria. To lordovo povzdychnutí je ovšem třeba chápat v širších souvislostech. V intencích knihy The Broken Compass britského novináře Petera Hitchense lze tvrdit, že nejenom v Británii, ale v celé EU sílí hlasy hodnotově zmateného liberalismu, ve své podstatě podporujícího vše protizápadní, vytvářející identitu pseudo-evropskou (jak nazvat uměle vytvářenou identitu občana EU, jež je prezentována jako identita „evropské tradice“), která jenom demaskuje svůj globalizační charakter. Tento nový trend, jehož pilíře tvoří multikulturalismus, gender, zelená politika a co nejširším způsobem definovaná oblast lidských práv, se pomalu stává kánonem, relativizujícím hranice mezi pravolevým (konzervativním a liberálním) politickým spektrem, mezi západem a východem. Nejenom Británie v takto nastaveném prostředí relativizující původní evropské (rozuměj především západní) hodnoty ztrácí svou tvář. V souvislosti s tímto trendem se objevuje ještě jeden jev, který demaskuje ušlechtilost tohoto hodnotově vyprázdněného liberalismu. Ti, kteří nás ještě včera utvrzovali v demokratičnost svých idejí a v mírovou podstatu liberální koncepce mezinárodního prostředí, dnes každého, kdo nesouhlasí, automaticky označí za extrémistu, nacistu, xenofoba, nacionalistu, populisty či člena krajní pravice bez nároků na vyjasnění těchto termínů a argumentaci důvodu jejich užití.
Pavel Lopušník
Symbolem letošních voleb do EP je chybějící velké téma (Komentář)
Média se v několika dalších dnech po oficiálním zveřejnění výsledků do EP jistě budou předhánět v politologických analýzách nízké volební účasti v České republice (i když nejenom u nás). Příčin může být samozřejmě více, ale tou jednou (jak se domnívám snad i hlavní), na které se už nyní shodnou média a politologové napříč různými názorovými směry, je chybějící zásadní (unijní) téma (či témata). Pozn.: Komentář publikován ještě před sdělením oficiálních výsledků. Budu se také zaměřovat primárně na příčiny nízké volební účasti v ČR, i když budou určité momenty platné i pro jiné členské státy s nízkou volební účastí.
Pavel Lopušník
Zamyšlení nad pomazánkovým máslem (Polemika s L. Rakušanovou)
Novinářka Ludmila Rakušanová se ve svém sobotníku, v aktuálním (papírovém) víkendovém vydání regionálních Deníků pozastavuje nad letošními volbami do EP a svůj článek věnuje národním zájmům (sobotník nese název Vážené a milé Národní Zájmy). V jednom místě nalézáme tuto větu: „Anebo další příklad: v čím zájmu je asi boj o to, aby výrobek, předstírající v názvu něco, co v něm není, směl i nadále klamat spotřebitele, když ne v zájmu firmy, která ho vyrábí a má zadarmo reklamu?“ Nevím, zda- li novinářka nepochopila podstatu oné nepřímo zmiňované reklamní kampaně, nebo úmyslně její sdělení dezinterpretuje a bagatelizuje, snad kvůli svému sluníčkovému pohledu na EU. „Pes je zakopán“ jinde a problém je přeci jen vážnější.
Pavel Lopušník
Volby do EP nejsou evropskými volbami (Komentář)
Veřejnoprávní média, konkrétně Česká televize, už spustila informační blok, který nazvala Evropské volby (viz např. podmínky k vysílání http://www.ceskatelevize.cz/ct24/evropske-volby/268359-evropske-volby-ct-zverejnila-pravidla-vysilani/). Nevím do jaké míry neúmyslně či úmyslně mystifikuje diváky, když v nich vytváří pocit, že volby do Evropského parlamentu (dále EP) jsou volbami, které mají rozhodnout o budoucnosti celého evropského kontinentu. Česká televize však není sama, která tento mylný název používá. Spojení Evropské volby naleznete buď v titulcích a rubrikách na zpravodajských portálech, či na webech oficiálně propagujících EU. Volné (a často záměrné) zaměňování termínu Evropa a Evropská Unie se velmi často objevuje v oficiální proslovech a prohlášení čelních představitelů Evropské Unie.
Pavel Lopušník
Polemika s Ivanem Bartošem
Tento článek reaguje na páteční rozhovor s předsedou České pirátské strany Ivanem Bartošem v rámci předvolebního vysílání na ČT24. Na tento rozhovor naleznete odkaz v následujícím textu, který je polemikou s tezemi, které zde Bartoš nastínil. Důvod, proč se k tomuto rozhovoru vracím, je stále přetrvávající (a s prominutím až naivní) přesvědčení o možném reformování stávajícího stavu EU. Jako alternativu k tomuto přesvědčení nabízím úvahu o přehodnocení současného stavu Unie a o hledání jiných forem společenství evropských států, kterou vyslovím až na konci tohoto článku.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 85
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 905x