Schází vám peníze? Přestaňte chlastat a hulit, ušetříte!

Byl bych nerad, aby byl tento blog demotivační k vašim dobrým předsevzetím. Pokud chcete přestat pít a kouřit, je to samozřejmě správné rozhodnutí, nicméně s penězi je to složitější.

Před lety jsem si stěžoval, že mi nějak schází peníze. Můj švára, který ví vždycky všechno, mi poradil, abych přestal chlastat a hulit. Každý den jsem se o to snažil, ale trvalo hodně dlouho, než jsem se obou zlozvyků konečně zbavil. Někteří moji známí, když přestanou kouřit, si dávají ušetřené peníze stranou. Většinou je pak po určité době stejně vyberou. Pro mne to bylo zbytečné, neboť má spotřeba cigaret, krabička na dva dny, nebyla tak závratná, nebylo skoro co ukládat. Protože nikotin přináší uklidnění, je dost těch, kteří jsou pak bez cigaret nervózní a nesnesitelní. Proto, aby vydrželi sami se sebou a ostatními, začnou buď hodně jíst, nebo přejdou na uklidňující léky. Nejhorší možností je, když jako lék na nervozitu poslouží alkohol.

Co se týče alkoholu, je tato záliba ještě dražší než cigarety, navíc tento koníček bere nejen peníze, čas a rozum, někdy i život. O nebezpečí alkoholismu všichni víme, je proto zbytečné to dlouze rozvádět.

Třetí případ je spojení obou zlozvyků: tato alternativa může být i pro průměrně vydělávajícího člověka finanční katastrofou. V jasných chvílích, kdy lovíte poslední měďáky z peněženky, máte dojem, že pokud byste se obou závislostí zbavili, stal by se z vás s trochou nadsázky Onassis, nebo byste aspoň mohli vyjít do další výplaty.

Jenže to je pouhé zdání. Trvalo mi deset let, než jsem přestal pít a s kouřením jsem skoncoval ještě později. Vzhledem k tomu, že během provozování svých sebezničující koníčků, krom alkoholu příliš nepotřebujete, jsou ostatní výdaje limitované na to, co z nich zbude. Jednoduše řečeno: hlad je převlečená žízeň; místo řízku v hospodě si dáte pivo navíc a místo brambor - cigára. A bydlení? Byt je v exekuci. No a co? Ono to nějak dopadne.

Pak se skutečně stane to, oč jste tak dlouho usilovali, přestanete pít a kouřit. Po dlouhém vyhraném boji s „drakem“ předpokládáte, že konečně nastanou zlaté časy. Nabudete dojmu, že všechno bude jen růžové, svůj život včetně peněz máte ve svých rukou. Ale ouha! Po krátké době zjistíte, že všechno je jinak. Vidíte před sebou nezkreslenou realitu, doženou vás věci, které jste odbývali sklenkou – dluhy, úřady, exekuce, práce. Najednou si bez chlastu připadáte jako bez rukou, nejradši byste se ožrali. K tomu všemu s překvapením zjistíte, že peníze, které jste dřív dávali za alkohol utrácíte za své již uvedené resty, a to co zbude, dáte za jídlo a bydlení. Ceny alkoholu i cigaret, které jste měli především v patrnosti, sice postupně stoupaly, ale ostatní zboží, zejména potraviny (snad kromě chleba), se za léta vašeho tripu zdražily nejméně pětkrát až desetkrát (brambory, vejce, máslo). A to nemluvím o bydlení a externalitách jako jsou vztahy, rodina…

Summa summarum: život redukovaný na chlast a cigára vychází mnohdy levněji než život běžný. V obyčejném životě se korunky rozkutálejí, ani nevíte jak, v životě omezeném na shora uvedené komodity, jsou vaše výdaje jasně cílené. Dal by se z toho vyvodit vágní pijácký závěr: „Kdo pil umřel, kdo nepil umřel taky.“ Pokud bychom měli naši dobrou vůli ke střízlivosti omezit jen na finance, byl by tento předpoklad správný: švára se v tomto ohledu mýlil. Ale takový konec by byl skutečně demotivační. Co s tím?

Chcete-li prožít dobrý život nepočítejte v intencích má dáti - dal (i když k finanční gramotnosti nutí i školní děti), ale žijte tak, abyste byli sami se sebou spokojeni. Prvním krokem ke spokojenosti je, dokážete-li říci ďáblovi NE!

https://www.youtube.com/watch?v=S4Tjal63sDk&fbclid=IwAR037MQDMuRzvJcoF2MYYOcEs4n5MJOIX1QHwYGyFzZqp_3fdNu63RbCUqE