Čínský velvyslanec Tvrdík slibuje, že na derby Dvou pražských „S“ přijde 3000 diváků. Jako pokusní králíci projektu „Cesta ze tmy“ posloužili elity českého národa.
Jakoby slunce zasvítilo, když jsem se dozvěděl, že se hrdinní zástupci lidu obětovali a vyzkoušeli na svou vlastní kůži, zda myšlenka projektu „Cesta ze tmy“ funguje. Kolik bláta a špíny bylo na tyto hrdinné obětavce naházeno ze stran pisálků sloužících pražské kavárně! Obyčejný člověk by se z toho nadosmrti nevzpamatoval. Jen proto, že oni jsou VIP osobnosti, smrtící nájezd novinářské žumpy přežili.
Neboť přežili, chystá se další kolo: 10. dubna při zápase Sparta Slávia pro tři tisíce diváků! Co na to říci? Čína dala, Čína vzala. Čínská biologická zbraň byla úspěšně rozeseta po celém světě. Ale podívejme se na problém blíže, přímo do zákulisí klubu Slavia Praha.
Co tvrdí pan Tvrdík? Pan Tvrdík tvrdí, že se Čína rozhodla chránit své investice do klubu, proto také posvětila svými penězi shora zmíněný projekt: „Veškeré vybavení pro testování dodala Čína ,“ říká Tvrdík. Na otázku zda si nepřipadá jako čínský trojský kůň, když veškeré projekty, které on vedl, propadly, Tvrdík zařehtal a zmizel.
Se starostou a účastníkem, nyní již památného utkání Slavie s Leicestrem, Pavlem Novotným, jsme se měli sejít v Řeporyjích u pomníku věnovanému vlasovcům. Bohužel jsme se nesešli. Od tajemníka Národního výboru v Řeporyjích pana Mikulky jsme se dozvěděli, že Pavel bohužel odletěl na svou jachtu ve Žlutém moři.
Zapátral jsem ve své paměti a vybavil se mi název článku: „Češi propadli nákladnému koníčku. Stal se pro ně cestou k dovolené.“ Nad tímto článkem jsem se musel pozastavit. Hodně věcí se o Češích píše, až si myslím, že nejsem Čech. Možná tu jachtu i ten zájezd dostal jako kompenzaci za urážky od novinářské žumpy.
Saša Vondra, další borec z VIP lože, mě docela překvapil, když se ptal, proč v zápase Slavia Laicester chyběla jedna celá třetina. Když jsem mu osvětlil, že fotbal má dvě půle, jen kroutil hlavou a řekl: „Jo, jo, to si musím zapamatovat, víte, já mám radši americký fotbal.“ Zeptal jsem se ho tedy, proč byl na zápase, pokrčil rameny a řekl: „Víte, chtěl jsem pomoct dobré věci.“
Taková pomoc dobré věci vždycky něco stojí. Říká se, že dobré úmysly jsou lemovány cestou do pekla, nebo tak nějak je to pořekadlo. Moc mu nerozumím, možná je to jinak. Důležité pro mne bylo zjištění, že pan Mikulka z Národního výboru V Řeporyjích to popletl. Pavel Novotný neodletěl na jachtu ke Źlutému moři, ale odjel na tajnačku s holkama z privátu do Žlutých lázní. Tak tedy aspoň něco žlutého.
Pana Prymulu se nám také dostihnout nepodařilo, za trest si velel sám při pořadových cvičeních. Petra Kvitová nás suše odpinkla. Po dalších výtečnících jsme již dál nepátrali.
Rozloučil jsem se s kolegou a zklamaný jsem zašel za velkým slávistickým fandou Františkem Ringo Čechem, zrovna cosi maloval. Postěžoval jsem si, že píšou, že když nemám jachtu, nejsem Čech. Franta mi svým typickým žoviálním způsobem odpověděl: „Těm kecům nevěř, jediný opravdový Čech jsem já a pak ještě bubeník z Modrého Efektu Vlado Čech, ale ten umřel.“
„Já měl spolužáka Luboše Čecha, je také Čech?“ zeptal jsem se.
„Může být,“ řekl Franta a rozloučili jsme se.
O Slávistickém zákulisí jsem se mnoho nedozvěděl, za to vím, jak se jmenuje poslední dílo Franty Čecha, to však bohužel prozradit nemohu.
Psáno pro Liebeznitz Zeitung
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesi-propadli-jachtam-v-rezervacich-patri-ke-svetovym-lidrum-143327
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesi-propadli-jachtam-v-rezervacich-patri-ke-svetovym-lidrum-143327
