V souvislosti s uzákoněním stanoveného odstupu od cyklisty při jeho předjíždění – do 30 km/h jeden metr a nad tuto rychlost 1,5 m, řidiči podporovaní médii rozjeli kampaň proti „pumpičkářům“.
Tak jako covid 19 rozděluje společnost, kvůli shora zmíněné vyhlášce máme rozkol mezi automobilisty a cyklisty. Výsostně se na tom podílejí média.
Asi nejhloupější byla reportáž české CCN. Reportér jel v hustém provozu v jízdním pruhu pro cyklisty s 1.5 metru odměřeným křídlem a byl sražen autobusem. Sláva, důkaz o nesmyslnosti 1.5 metrového odstupu!
Jenže reportáž byla poněkud zavádějící, neboť reportér v úporné snaze dokázat nesmyslnost zákona, jel uprostřed vyhrazeného jízdního pruhu, kdyby se posunul doprava, nic by se mu nestalo.
Čtu-li některé diskusní příspěvky pod články věnované tomuto tématu, zdá se mi, jakoby šlo řidičům o život. Přitom je tomu naopak, o život jde především cyklistům.
K získání řidičského oprávnění bych navrhoval psychotesty!
U některých řidičů mám vážné pochybnosti o jejich duševním zdraví.
Většina řidičů se stále kamsi řítí, kvůli několika vteřinám, kdy musejí zbrzdit a opatrně předjet cyklistu, jsou naprosto vyřízení. Píší: „Ať táhnou na cyklostezky a neotravují na silnicích,“ stesky a stezky. Dodejme, že po některých silnicích cyklostezky vedou také.
Kdo to bude kontrolovat? V souvislosti, že každý řidič telefonuje, nevěnuje se tedy plně řízení, a nic se neděje, žádné postihy nejsou, troufám si tvrdit, že ani odstup od kola nikdo kontrolovat nebude. Leda musí mít cyklista na přilbě umístěnou kameru.
V případě, že vás bude automobil velmi těsně míjet, flusněte mu na sklo!
Je docela jisté, že dál než 1.5 metru nedoplivnete, v praxi se to dá však těžko stihnout, protože bezohlední řidiči jedou příliš rychle, takže než se vzpamatujete, auto je již dávno pryč. Chce to cvik.
Bohužel, pokud normální slušný člověk sedne do auta, stává se z něho agresor, jak jsem psal v jednom z předchozích blogů. Na jedné straně je zákon spíše medvědí službou pro cyklisty, neboť některé řidiče dovádí až k nepříčetnosti, na straně druhé, i když nemůže být v mnoha případech zcela dodržen, přece jen lze doufat, že řidiči pod pohrůžkou peněžního postihu, budou dávat při předjíždění kol větší ohledy.
