Jak jsme ne/přišli o zahrádku

Zatímco kulaci v dobách socialismu přicházeli o své pozemky, moje babička s dědečkem si kus pozemku přivlastnili. Po roce 1989 se pozemky vracely, letos nám jej vzali. Všechno je naopak.  

Nevím, jak k tomu došlo, ale moji prarodiče oplotili zahradu a s ní i část pozemku, který patřil obci. Zahrada je navíc od domku vzdálená asi třicet metrů, nám z ní patřil „lán“ zvící rozměru 29 metrů čtverečních, což není mnoho, proto onen rozměr moji předci trochu natáhli. To bylo v roce 1960.

 

Nikdo nic neříkal, kolem bydlí skoro samí příbuzní, tudíž pozemek zůstal zachován a já si jej od malička pamatuji celé dlouhé roky v té velikosti, v jaké byl „znárodněn“. Prarodiče zemřeli a do domku jezdili rodiče jako na chatu. Maminka se zde snažila cosi vypěstovat, ale zdejší jílovitá půda příliš zahrádkářům nepřeje.

 

Když moji rodiče zemřeli, domek jsem pronajal, zahrada zoufale zpustla. Poslední pronájemce dal i domku co proto. Po rekonstrukci, jsme se v roce 2013 do něj nastěhovali. Zahrádku jsme zkultivovali a loni nakonec i nově oplotili.

 

Pak přišla vrchnost. V jednom blogu jsem jednání přímo s panem starostou již popisoval. Vrchnost si žádala, abychom kvůli obecně prospěšné stavbě cesty a s ní spojené retenční nádrže i náš kus pozemku prodali. Retenční nádrže zde mají vzniknout hlavně kvůli přívalovým dešťům: voda se prudce valí z kopce, bere sebou kamení, ničí nezpevněnou cestu a občas zateče sousedům do sklepa a do garáže.

 

Mimochodem pan starosta říkal, že kdyby přišla opravdu velká voda, že to stejně nádrže nezadrží. Klasický socialistický model, stavba proto, aby se neřeklo, že se město o obec nestará.

 

Ohledně našeho kousku zahrádky jsme se nedohodli na ceně: tržní cena za jakou se zde pozemky prodávají jsou tři tisíce, starosta nabídl tisíc, řekli jsme, že se rozmyslíme. Po telefonu jsme nabídli cenu 2 000, návrh byl předložen radě města.

 

Po měsíci jsme dostali dopis:

 

Zastupitelstvo města neschvaluje koupi pozemku…. Od majitele Jana Lněničky…. Za požadovanou kupní cenu 2.000 Kč.

 

Dále vás vyzýváme k odplocení obecních pozemků, které užíváte bez právního titulu. A to do 31.12. 2021. S pozdravem starosta.

 

Vzhledem k tomu, že jsme postavili nový plot teprve nedávno, pečovali jsme i o vnější okolí zahrádky, tak to naštve.

 

Kdy a jestli vůbec budou práce zahájeny, není jasné. Zatím víme, že smlouvu město bere na vědomí informaci o změnách v rozsahu stavebních prací souvisejících s opravou povrchu komunikace průhonu, cena díla dle dodatku č.2 SoD činí 1328667,87 bez DPH 21%.

 

Zkratka SoD znamená: Zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Není nad státní zakázky!

 

Bude zde někdy asfaltová cesta a betonové retenční nádrže, ty však vodu nepropouštějí, tudíž voda z nich do krajiny nepřijde a pouze proteče do Sázavy. Má to smysl?

 

To ovšem nejsou otázky do blogu, ale ale do místního plátku, aby měl pan starosta nad čím dumat, zatímco já budu odplocovat náš krásný plot.

 

Práci na údržbu okolí zahrádky mi nikdo nezaplatí, práci a materiál na plot také ne, a to ani nemluvím o odplocení. Takže nám zůstane malá zahrádka na které bude cedr atlantský, sakura, magnólie, vrba bělokorá, javor mléčný kulovitý, třešeň pilovitá, štědřenec, višeň převislá či platan javorolistý, což se tam možná ani nevejde.

 

Ale vem to čert, příští rok jsou volby, pan starosta bude mít po přečtení mých zvídavých otázek, pěknou předvolební reklamu.

https://lnenicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=773645

Zbytky starého plotu a cesta po dešti
Nový plot a cesta

 

Autor: Jan Lněnička | středa 24.11.2021 19:16 | karma článku: 14,52 | přečteno: 767x