Jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného. Kolikrát vám stalo, že jste zjistili, že jste se stejný zážitek prožili, nebo jste zažili stejný pocit?
Mě takový jev navštěvuje poměrně často, najednou si uvědomím, že přesně v této situaci jsem už byl. Většinou se mi to stává při nějaké práci. Je úplně jedno jestli doma u vaření, u vytrhávání plevele, nebo u nějakého stroje. Najednou si uvědomím, že tohle už se stalo.
Ve wikipedii tvrdí, že tento jev může být způsoben únavou. Podle nejnovější studie Milana Brázdila, má déja vu neurologický původ a je způsobeno určitými strukturami v mozku. Lidé, kteří pocit často zažívají, mají menší oblast zodpovědnou za paměť a uchovávání vzpomínek. Souvisí též s vyšší dráždivostí hipokampu. Podle Brázdila pak pocit častěji zažívají lidé s vyšším vzděláním.
Lidé z okolí psychotroniků popisují tuto schopnost jako určitý minimální náhled do budoucnosti. Ve vypjatých životních obdobích jsou lidé schopni různých průniků do parapsychologie apod. a projev viděného, slyšeného a již zažitého je někdy jedním z průvodních jevů v těchto stavech.
Jev deja vu řeší jak vědci, tak i příznivci paranormálních jevů. Ti jsou samozřejmě pravdě daleko blíž než vědci. Podle spiritualistů se jedná o skutečné útržky z minulého života. „Pokud se někdo například ocitne na neznámém místě a má deja vu, že tam již někdy byl, jedná se o vzpomínky z minulého života, který akorát prožil v jiném těle a v jiném čase,“ tvrdí známé spiritualistické médium, Američanka Sylvia Browne
Vědci tedy tvrdí, že jde o jev, který se odehrává v našem mozku, příznivci spirituality mají za to, že jde o zážitek z minulých životů, nebo dokonce o záblesky budoucnosti. Jiní zas tvrdí, že svůj život prožíváme stále dokola. To, že naštěstí nevíme, co bude po smrti, může dávat za pravdu všem názorům.
Já sám se nepřikláním k žádné z těchto shora zmíněných myšlenek, i když jsou jistě zajímavé. Osobně společně s Howardem Wisemanem, fyzikem na Griffithově univerzitě v Brisbane v Austrálii, se přikláním k myšlence paralelních vesmírů, jež se vyskytuje v kvantové mechanice už od roku 1957.
Ve velmi dobře známé interpretaci mnoha světů se každý vesmír větví do svazku nových světů pokaždé, když se provádí kvantové měření. Všechny možnosti jsou tedy uskutečnitelné – v některých vesmírech asteroid, který vyhubil dinosaury, mine naši planetu. V jiných kolonizují Austrálii Portugalci." Uvádí kolega Wiseman.
Naskýtá se otázka, zda můžeme nahlédnout do alternativních světů, či dokonce zda můžeme nahlédnout do našich alternativních životů. Zatímco kolega Wiseman se snaží problém řešit pomocí vědy a ptá se: "Je či není možné předpovědět matematicky kvantové efekty?“ Já v tomto případě spoléhám na intuici.
Hegelovským spojením teze a antiteze jsem dosáhl synteze: troufám si tvrdit, že právě déja vu je vhledem do našeho života, jež existuje v paralelním vesmíru. Pokud si vzpomínám, můj život v paralelním světě žádná velká sláva není.
Pro mne jest principiální jediný problém:
Píše vůbec můj dvojník z druhého světa tak báječné blogy jako já?
Zatímco já pochybuji, kolega Wiseman se otázkou nezabýval a ani zabývat nemíní.
PS. Pokud se chcete dozvědět více o paralelních vesmírech, doporučuji shlédnou seriál „Hranice nemožného“, v američtině uváděného pod názvem Fringe. Na tu samou notečku pak najdete seriál „Dva světy“, po americky „ Counterpart“.
