Kdysi kdosi vymyslel sluchátka, aby někteří lidé hlukem a hlasitou hudbou neobtěžovali okolí. Dnes je jejich funkce naprosto zbytečná.
Stačí nastoupit do metra, autobusu, tramvaje a máte stoprocentní jistotu, že tam někoho podobného potkáte. Vášnivého milovníka hudby. Zaujat jen sám sebou a kašlajíc na okolí, poslouchá svou oblíbenou hudbu. Má sice sluchátka, ale i přes ně slyší hudbu celý vůz metra / tramvaje / autobus.
Milovník hudby prostě nedělá nic napůl – chce to plné nasazení, plné zaujetí a nevšímavost, a hlavně plné volume. Má na srdci osvětovou činnost – duc duc hudbu pro každého, i těm, kteří si myslí, že se jim nelíbí.
Sice je poněkud tristní, když si musí sluchátka sundat, protože je pak poněkud zmatený, jako tuhle slečna, s níž chtěla mluvit spolujedoucí její maminka. Blbé i bylo, že na slečnu musela maminka křičet přes celou tramvaj, jako když křičíme na nahluchlé babičky a dědečky. Ale že by slečna v takhle mladém věku měla v nepořádku sluch? Ne ne, o tom ona sama určitě pochybuje a vášnivě by se přela, že ona má sluch v pořádku. Stejně jako všichni, přes jejichž sluchátka mohou hudbu (i když, hudbu...) slyšet všichni na dvacet třicet metrů okolo.
A proto volám – zrušte sluchátka! Jsou zbytečná. Ať zas raději mládež vytáhne své přenosné audio s reproduktory, bez sluchátek – protože to vyjde nastejno.
(Pro méně chápavé – ano, jsem ironický.)
