Když jsem bydlel na kolejích Jižní Město, propadal jsem často depresím. Aby ne. Ať si pan prezident tvrdí, že přírodu v podstatě nepotřebujeme, stále šedivé panelové budovy natřískané jedna na druhou, bez kouska zeleně, skutečně k ničemu jinému nesvádějí.
Nedávno jsem měl možnost se sem se synem podívat po letech znovu a žasnul jsem, že se deprese prohloubila – postavili zde totiž ohromný betonový bunkr, kterému se říká hypermarketové nákupní středisko, nebo tak nějak podobně, a hned vedle, kde kdysi rostlo alespoň pár stromů a nějaká ta tráva, stojí hypermoderní prosklené budovy nějakých rovněž hypermoderních společností. Depka na n-tou.
Ale to není nic proti tomu, jak stavbařské lobby ve snaze vytřískat na nových stavbách jakéhokoliv charakteru řádí i v dalších částech Prahy. Řekněte mi,bylo skutečně potřeba kvůli kontroverznímu (na pohled betonovému, i když je z jiného materiálu) pomníku na Klárově zničit zhruba čtvrtinu parku?
Nebo si zajeďte do Modřan. Tam uvidíte neskutečný paskvil, a to mrakodrapový obytný panelák, nasekaný jen několik metrů od původní panelové zástavby. Nebo čtyřproudovou skoro dálnici, hned vedle té dvouproudové silnice, která nikam nevede a končí křižovatkou pod mostem. Aby toho nebylo málo, už se staví obchodně-obytné celky v záplavové zóně (heslo stavební firmy zde zní: Bezpečnost především!) na místě bývalé Orionky, a kde stála další historická, již neexistující památka, modřanský cukrovar, plánuje izraelská firma postavit místo přírodních umělé laguny a čtyři obytně-obchodní mrakodrapy... A co to dětské hřiště u OBI? Jasně, zrušíme, a postavíme zde parkoviště, navzdory protestům občanů, kteří zde bydlí.
Dokonce i v Evropské unii si povšimli oněch mrakodrapů, co se staví na Pankráci (další parky a stromy pryč), a velmi kontroverzním projektem rovněž zůstává budova Národní knihovny, jež vypadá jako zelený sliz. Jistě jde o originální myšlenku, ale ve výhledu na Pražský hrad urbanisticky, historicky a architektonicky o nešťastnou myšlenku.
Či ta aféra s jedním z pěti kubistických domů v Praze – bývalý dům U Myšáka se novému investorovi podařilo ve vší tichosti zbourat (prý šlo o náhodu, že ty zdi spadly, a jen bylo štěstí, že se tak stalo o víkendu a po půlnoci, kdy tudy nejezdí tramvaje a nechodí lidé), zachová možná repliku fasády, aby časem uvnitř dostal kubismumilovný návštěvník šok.
V chráněné památkové zóně Střešovické skály nějaký vykuk dal povolení ke stavbě nové, moderní vily. Přičemž když jsme na Praze 6, zkuste se zajít podívat dolů ke kostelu sv. Gottharta, jak tady další moderní novostavba zlikvidovala chodník a vstup do Stromovky. Zvláštní, že o podobných stavbách se nikde nepíše, ani se nedočtete nic v časopisech té které pražské části.
A koukněte se na další záplavová pásma na Těšnově a Štvanici, jak se ta vesele staví dál a dál... Škoda, že u nás nefunguje pařížský model – historickou Paříž nechte být a novostavby si zkoušejte v La Defence.
Aby nedošlo k mýlce, nemám nic proti novým stavbám. Pokud jsou potřebné. Ale když jedete centrem města, všude vidíte na budovách cedule a nápisy s textem: Kanceláře k pronájmu. Tudíž soudím, že možností je dost a nových budov pro kanceláře netřeba. Navíc se spousta firem, i těch movitějších, stěhuje z centra Prahy pryč, někteří dokonce za Prahu, protože nájmy se začínají neúměrně zvyšovat.
Zdá se spíše, že nové stavby vznikají samy pro sebe, aby pak zely prázdnotou. Kdoví, kdo na tom vydělá. Ona stavbařská firma určitě. Pokud stavbu podpoří místní část, pak vlastně platíme tyto zbytečné novostavby ze svých daní. Ale abych se vrátil k myšlence z úvodu. Nejvíc mi vadí, že Prahu nejspíše postihl onen syndrom Jižního Města – rozvoj je potřeba, a tak všechno ostatní pryč. Hlavně stromy a zeleň.
V oněch Modřanech lidé léta letoucí volají po parcích a po sportovní hale s plaveckými bazény, které v Modřanech zoufale chybějí. Obávají se, že megalomanský projekt místní radnice, totiž vést z obchvatu spojku právě přes Modřany, zničí Modřanskou rokli, historický Viniční domek, a obyvatelé Kamýku, Točné, Komořan, Cholupic a Písnice by jistě přidali svoje další nářky a obavy. (Například v Komořanech je dálniční obchvat necitlivě veden těsně vedle hřebčína a jezdecké školy, kolem meteorologické stanice, ovlivněna je i podobná stanice v Modřanech, u Libuše).
Na Praze 6 býval na Střešovické skály hezký pohled, zvláště na onu jílovitou stěnu v zajetí zeleně. Už nebude. Místo přírodní stěny moderní vila. A dole místo Stromovky nemlich to samé. A na Pankráci mrakodrapy, žádný park... Jižní Město všem! Šedé, depresivní budovy do každé rodiny. Jen žádnou zeleň, proboha! Na té se nedá vydělat. Jeden zákrsek maximálně, to stačí.
Možná není divu, že (podle anket) Pražané zahraničním návštěvníkům přijdou smutní, bez nálady a depresivní.
Původně vyšlo na www.blisty.cz.
