V Africe se rozmáhá nové turistické odvětví. Stále více cestovních kanceláří organizuje hromadné výlety do slumů, kde žije na malé ploše obrovská koncentrace nejchudších lidí. Reagují tak na poptávku západních turistů, kteří touží po prožitku něčeho absolutně působivého a reálného.
Výlet do slumu Kibera v Keni inzeruje například kanadská cestovní agentura Victoria Safaris. S průvodcem tak lze nahlédnout do každodenního života stovek tisíc lidí tísnících se v plechových chýších, nalepených jedna na druhou. A večer pak bohatě povečeřet a přespat v luxusním hotelu hlavního města Nairobi.
Proslulý slum Kibera se nachází na jihozápadním okraji keňské metropole. Vznikl v roce 1920, kdy britské koloniální úřady dovolily núbijským vojákům usadit se na okraji Nairobi. Z jazyka núbijských osídlenců pochází i jméno slumu -kibra v jejich jazyce znamená les, džungle. Po vzniku nezávislé Keni (1963) se ve slumu zvýšilo množství nelegálních staveb.
Území o rozloze 2,5 čtverečních kilometrů obývá dnes podle odhadů jeden a půl milionu lidí.
Místní jsou převážně bez práce nebo se živí příležitostnými prodeji. Žijí pod hranicí chudoby v nepředstavitelných životních podmínkách, bez nezávadné pitné vody, kanalizace, hygieny, s minimem potravin.
Generální ředitel cestovní agentury Victoria Safaris James Asudi slum turistiku v Keni obhajuje tím, že západní turisté jsou přesyceni safari v rezervaci Maasai Mara. Zájezdy do chudinských čtvrtí zvyšují atraktivitu, a především jsou k prospěchu. Přispívají k určitému porozumění a podněcují návštěvníky k charitativní iniciativě, či alespoň k finanční podpoře na vzdělávací projekty a zdravotnickou péči.
Na webových stránkách Victoria Safaris se lze informovat o náplni dvoudenního zájezdu do Kibera. Turisté mohou nejen mezi hromadami odpadků a pachem splašků fotografovat nuzné příbytky s plechovou střechou, ale i navštívit místní školu, dětské domovy, sirotky s HIV či se seznámit se spolky aktivně bojujícími proti chudobě. Každopádně, jak inzeruje Victoria Safaris, ohromeni budou nejen pohostinností místních obyvatel, ale i počtem dětí na ulici.
Ne každý sdílí stejné nadšení. Jednodenní návštěvníci mnoha obyvatelům slumu vadí. Počáteční příliv bohatých turistů v tomto tři kilometry dlouhém koridoru chudoby nejprve mezi místními probudil vysoké naděje, ale ty brzy vystřídalo zklamání.
Okružní jízda slumem vyvolává otazníky. Jedná se o cestování s poselstvím nebo nedůstojné lidské safari? Z bídy a špatných životních podmínek se stává zábava pro turisty, protože kde jinde, než v Kibera může člověk vidět všechno během jedné zastávky? Oběti AIDS pomalu umírající na studených kartonových lůžkách. Dospívající dívku bez prsů. Kozy, co žerou umělou hmotu a útočí na malé děti nebo slavné létající záchody ze zabalených výkalů?
Ačkoliv návštěvy chudinských čtvrtí jsou na vzestupu a soucitní turisté finančně přispívají místním, pokrok není nijak výrazný a jediné, co roste, jsou rozpaky a frustrace.
I když původní záměr cestovních agentur byl optimistický, ve finále je pro komunitu tento způsob ponižující.
Otázkou slum turistiky je i to, kdo výlety pořádá a komu jdou zisky - jinými slovy, zda z nich místní chudí lidé mají také užitek?
Nadějně se jeví mikroúvěry na podporu malého podnikání a řemesel. Touto cestou se chtějí dát i některé cestovní kanceláře - místo prohlídek mizérie a utrpení budou ukazovat východiska a naděje.
Zdroje:
www. victoriasafaris.com/
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=352907
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kibera
