A nebo z něj šikovně těží i boháči? Když slyšíme zprávy, že podnikatelé nutně potřebují pracovní sílu, a na druhé straně, že na úřadech práce jsou evidováni lidé, kteří berou dávky radši než by šli makat, máme rozporuplné pocity.
První co nás napadne je to, že pokud někdo potřebuje práci, měl by slevit ze svých požadavků ,ikdyž nabídka neodpovídá jeho vzdělání či kvalifikaci, a jít dělat ať se jedná o cokoliv, zaškolit se přizpůsobit se. Přitom přece nemusí přestat hledat něco vhodnějšího.
Před časem mi volala kamarádka, že se jí konečně podařilo začlenit svého syna do pracovního procesu a jak je ráda, že se kluk konečně bude živit sám a jí odpadne starost. Tento problém řeší mnoho matek samoživitelek. Když jsme si teď znovu volaly, abychom se informovaly o tom jak probíhají vánoční přípravy a pečení cukroví, vypadlo z ní, že kluk po třech měsících práce nedostal žádný plat-sem tam sice nějaké stravenky, ale mzdu za svou poctivě odvedenou práci neviděl. Jak demotivující pro mladého člověka, jaké zklamání pro rodiče, které se podaří přesvědčit potomky, že poctivá práce se u nás stále vyplatí více, než být na dávkách. Snažte se naučit mladé a přesvědčit je o tom, že pro jejich sebeúctu je přínosnější umět si na sebe vydělat, než se nechat živit státem či rodiči, když pak musí žebrat a žadonit o svůj plat, který si tvrdou prací zasloužil? To jejich sebeúctě a důvěře v systém jistě neprospěje.
V konkrétním případě to dopadlo tak, že mladíkovi bylo doporučeno, aby zašel na úřad práce a ten mu chybějící mzdu vyplatí s tím, že ji pak bude po podnikateli vymáhat. Jestli ji někdy vymůže není však jisté, takže ve výsledku vydělá kdo?
A kdo na to doplatí?
Dalším způsobem jak mazaní podnikatelé mohou zneužívat systému, třeba aby svým zaměstnancům nemuseli vyplácet slušnou mzdu, je ten, že například na pozici pekaře pracující na noční směny nabídnou pouhých 13000 Kč. Z toho se dá těžko vyžít a tak není divu že se pracovníci nehrnou. Když tato očividně nevýhodná nabídka visí na úřadu práce určitou dobu, má podnikatel právo nabídnout ji třeba Ukrajincům, kterým stačí i nižší mzda, a český čekatel na práci čeká dál. Po čase je z evidence vyřazen, takže úřad práce hlásí optimistická čísla o tom, jak klesá nezaměstnanost, ale jestli ti vyřazení pracují nebo se nechají živit rodiči, popřípadě skončí na ulici a živí se kriminalitou, o tom se už nemluví. Takže tvrdit, že na úřadech práce a systému se přiživují jen nemakačenkové či sociálně slabí, není tak úplně přesné, často z toho profitují ti, o kterých by jste nikdy nevěřili, že to potřebují.
