Zfetovaná testosteronem

Nedávno na kladenském Sletišti proběhla podpisová akce hokejového týmu Rytíři Kladno. Samí mladí, krásní, vysportovaní kluci. Radost pohledět. Než jsem je všechny obešla a vzala si fotky, byla jsem jak zfetovaná testosteronem.

Kluci byli navíc strašně milí, smáli se a žertovali, ochotně se s každým fotili, a na fotky kromě podpisu přidávali i různá milá osobní věnování. Zkrátka jménu svého klubu-tedy Rytíři-dělali jen čest.

Kde se ale na černém Kladně s jeho průmyslovou tradicí, plném horníků a hutníků, vzali právě rytíři? Jednoduše.V polovině šestnáctého století zdědil Kladno rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Třeba Jiří Žďárský udělal skvělou vojenskou kariéru a byl  oblíbencem Ferdinanda I., který na jeho žádost udělil  Kladnu v roce 1561 statut městečka se znakem a právem pečetit  zeleným voskem, obyvatelé si směli zřídit samosprávu, postavit hradby a pořádat každý týden trhy.  Jiný Žďárský, Florián Jetřich dosáhl hodnosti maršálka a působil na císařském dvoře v Praze a byl povýšen do stavu říšských hrabat. Rodina Žďárských má dokonce rodinnou hrobku v katedrále Svatého Víta na Pražském hradě, v kapli svaté Anny, někteří příslušníci jsou pohřbeni v Kladně ve zdejším kostele. Takže než se v osmnáctém století stalo Kladno majetkem benediktinského opatství, mělo slavnou šlechticko-rytířskou historii.

A dokonce i na kladenské radnici na střeše je socha rytíře...Ale pak tu byl ještě jeden modernější rytíř-Vojtěch Lanna, (1836-1909) syn  známého podnikatele V.Lanny a asi nejslavnější člen této rozsáhlé rodiny. Spolu s otcem působil nejprve na Kladně, zanechal četné stopy i v Praze, kde například upravil karlínský, holešovický a libeňský přístav , byl největším českým sběratelem umění a mecenášem, poskytl například stipendium Františku Bílkovi, stal se členem panské sněmovny, Obchodní a živnostenské komory a  mnoha dalších společností. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu jako Vojtěch rytíř Lanna. 

Ale zpět k hokejistům a po krátkém výletu do dějin  zas do přítomnosti. Tady je pár fotek abyste viděli, že jsem nepřeháněla. Jsou to fakt fešáci.

Když jsem procházela touhle uličkou, připadala jsem si jako dítě v hračkářství,  nebo spíš jak mlsná kočka v cukrárně, a když jsem ze stanu vycházela, cítila jsem se trochu jako omámená a měla dojem, že jsem úplně omládla.  Bohužel to navenek vidět není, ale opravdu jsem se cítila skvěle.

Ale protože nejslavnější z rytířů na podpisovou akci nepřišel, nezbývalo mi, než se vypravit do kladenské Arény. A tak jsem alespoň uviděla, jak vypadají kluci v akci. Některé jsem málem nepoznala-v civilu tak mohutní a ramenatí zas nebyli.

A protože se nakonec objevil i ten nejslavnější, mám podepsané komplet všechny Rytíře - heč!

A ještě jsem si dala pivko s maskotem. Zlatý Kladno, a ne černý. A na konec, ještě hold těm skutečným rytířům středověkým.