Zahrádkářův rok aneb smrtelně nebezpečné hobby-dokončení

V předchozím blogu jsem shrnula některé z radostí a strastí zahradničení, vycházela jsem z osobních zkušeností, ale i vyprávění stejně postižených a literatury. Protože se blíží jaro, berte to jako inspiraci, nebo jako varování.

ČERVEN ČERVENEC Červen bývá  pro zahrádkáře opravdu naročný, protože chčije a chčije, a tak chvíle kdy nechčije je zapotřebí využít pro posečení trávy a vyplevelení záhonů, protože všechno roste jak z vody. Hlavně ta tráva a plevel. Ten je tak hustý a bujný,  že spolu s ním zahradník často vytrhá i zbytek sazeniček, které slimáci nestačili sežrat a plíseň nestačila zničit.. Ale nějaké plody té usilovné dřiny se přece jen ukáží-křehký salátek, křupavé ředkvičky, první sladké jahody. Jenže jak na potvoru to chutná i těm potvorám slimákům. Ty hříšně drahé  granule, po kterých měli zmizet,  na ně asi nezabraly, a tak nezbývá než se uchýlit ke starým osvědčeným metodám- třeba v gumových rukavicích je sbírat do kyblíků a pak odnést někam hodně daleko, nebo spálit, což zní krutě, ale jen tak máte jistotu, že zase nepřilezou  zpátky. Můžete také líčit pasti v podobě mističek s pivem, ve kterých se utopí a jejich mrtvolky pak nabobtnají, takže tomu, kdo je odklízí, se zvedá žaludek, protože vypadají jak embrya v lihu.
Fůůůj!!!A navíc škoda toho piva.
Někdo je solí-to je také hnusné-slimák okamžitě zapění, zkroutí se ve smrtelné křeči a zůstane ležet na záhonu, nemluvě  o tom, že pokud to s tou solí přeženete, tak si prosolíte půdu natolik,  že vám tak pak už nikdy nic vyroste.
Ale i sebecitlivější outlocitný a empatický  zahradník se naštve a změní v masového vraha když zjistí, že mu všechna úroda mizí a tak přikročí k hromadnému vyhlazování a nelítostným masakrům. Přesekávat ty mrchy rýčem nebo  motykou je sadistické a kruté, ale za to co udělali s vašimi jahodami si nic jiného nezaslouží a v tom vzteku je vám už všechno jedno. V noci se pak budíte hrůznými sny,  všude vidíte ty slizké svíjející se mrtvoly a ohlodané jahody. Začnete z toho být na nervy a nemůžete spát přestože se říká, že zahradničení je relax a prospívá zdraví.
 
SRPEN
Zatímco předchozí měsíce se zahrádka změnila v bažinu, v srpnu je to naopak sahara.  Nechce se vám ani na dovolenou protože víte, že když nebudete zalévat, těch pár rostlinek, které přežili všechny útrapy, choroby a škůdce, nakonec zničí  sucho. Jenže plody, rajčata a okurky, pokud je někdo nesežral a neukradli vám je bezdomovci, nakonec nepřináší kýžený požitek. Kedlubny jsou zdřevnatělé, salát hořký a rychle vykvétá, pažitka zežloutne, angrešt, rybíz a jiné drobné ovoce nikdo nechce ani zadarmo. A když si dáte tu práci a uvaříte marmeládu tak ty parchanti děti vám řeknou, že si  na pečivo radši namažou nutelu nebo med než domácí zavařeninu.  Slimáci někam zalezli, takže  na nich si zlost vybít  nemůžete, tak alespoň mlátíte motykou do země ztvrdlé suchem na kámen, abyste jste odreagovali a  žasnete, jak je možné, že když úroda usychá, plevel přesto tak bují. Nastupuje pocit zmaru a deprese a zahradník si říká, že svůj pozemek zaleje betonem  nebo asfaltem a bude ho pronajímat jako parkoviště.  ZÁŘÍ ŘÍJEN
Tyto dva měsíce jsou  trochu příznivější, nějaká ta mrkev, celer, petržel na záhonech vydržely. Jenže po jejich lopotném vydobytí z půdy zjistíte, ze jsou to jen tenké kořínky a s tím, co se dá koupit v supermarketu za pár korun, se to nedá srovnávat. Dýně a cukýny potěší, nataháte to do sklepa a říkáte si, že máte alespoň nějaké zásoby na zimu. Přesto ale jako hospodyňky, které když v lednu nachází krabice plné vánoční cukroví přísahají, že už nikdy  nebudou na vánoce péct, ale přesto vyměknou a znovu už začátkem prosince vyšilují, a pečou jako divé. Tak i vy si říkáte, že příští rok se na to zahradničení vykašlete, ale stejně jako ty hospodyňky to nevydržíte. A to přesto, že v listopadu zjistíte, že většina dýní ve sklepě shnila nebo se do nich pustily myši.
 Prosinec přečkáte v radostném předvánočním, vánočním a novoročním juchání, leden ve stavu podobném hybernaci, a v únoru s vámi už zase šijí všichnu čerti. To by bylo, aby vám letos na té zahradě všechno nerostlo jak v ráji.  A tak jdete koupit nové truhlíky, které jste  loni v záchvatu zuřivosti hodili do kontejnerů, nakoupíte semena a zeminu a koloběh zahrádníkova  pinožení  a snažení začne nanovo...

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libuše Palková | úterý 5.3.2019 14:51 | karma článku: 21,51 | přečteno: 2503x
  • Další články autora

Libuše Palková

Veřejná omluva

28.4.2019 v 6:35 | Karma: 10,61

Libuše Palková

Libo-li koprolit?

25.4.2019 v 11:07 | Karma: 5,53