Nedávný případ italského duchovního, který byl dopaden přímo při činu, když ve svém autě zneužíval mladé děvčátko, znovu otevírá otázku, zda by tresty za pedofilii neměly být mnohem přísnější, a proč je k nim společnost tak laxní.
Každou chvíli tiskem proběhne zpráva, že policie rozklíčovala nějaký mezinárodní pedofilní gang. Velmi často padají i jména prominentů z řad politiků a slavných lidí z oblasti showbyznisu-takže je to jev zřejmě mnohem větší, než jak se může zdát, a proto možná ten celkem tolerantní postoj. To jen pro diskutéry, kteří by mě chtěli obvinit, že zase tepu církev-ne, je to jev celospolečenský, ale přesto, když se ho dopustí právě duchovní, vnímáme to jako mnohem horší selhání. Bloger pan Jílek v minulé diskuzi namítl, že tito lidé bývají potrestání vyloučením z církve, ale je to vždy pravda?
Zneužívání děti na církevních školách bylo zaznamenáno již dávno, ale dlouho se to tutlalo a řešilo jen přesunutím hříšného kněze na jiné místo. Pár zdokumentovaných případů z různých zemí a různého časového období aby bylo jasné, že je to systémová chyba a ne jen nahodilé selhání jedince: Tak třeba na počátku minulého století v Kongu Kongregace Neposkvrněného početí srdce Ježíšova zakládala školní kolonie- Zvlášť ohavně si počínal člen řádu Dominique Moretus v Bomě, kromě tělesných trestů docházelo právě i k sexuálnímu zneužívání. Pater Moretus však z těchto deliktů obvinil samotné žáky s poukázáním na to, že nejsou "schopni bránit se svým instinktům" a ve snaze udělat z těchto potomků otroků řádné křesťany žádal u koloniální správy možnost přísnějších trestů, protože dosavadní praxe 10-20 ran bičem se mu zdála málo výchovnou metodou. A to přesto, že v lednu 1906 po jedné takové akci, v níž byli žáci nuceni se přiznat ke svým hříchům, jich 48 skončilo v nemocnici. Hned v únoru byl páter poslán z Bomy do Kinshasy, a potom do Umangi, aby mohl morálku a mravy černochů kultivovat diskrétněji a ne přímo pod očima koloniální správy. V Argentině byl podobným způsobem "uklízen" do bezpečí kněz, který měl dokonce na svědomí něco horšího než sexuální delikty-spolupracoval totiž s vojenskou juntou v letech 1976-1983, kdy měl na starosti jakožto policejní kaplan duchovní péči o zadržené ve věznicích. Využil důvěry vězňů a informace které mu svěřili ihned předával policii a vojákům. Byla mu prokázána účast na sedmi vraždách, 31 mučeních a 42 únosech. Když diktatura skončila, zmizel kaplan, jeho biskup ho přeložil do odlehlé obce, ale když bylo nebezpečí odhalením, dostal nové papíry a odešel pod falešným jménem do Chile, kde působil jako vesnický farář. Teprve po letech ho vypátral jeden argentinský novinář a kněz byl odsouzen k doživotí. Nutno říct, že ne všichni duchovní v Argentině se chovali tak zbaběle, třicet z nich se postavilo proti juntě a byli za to zavražděni argentinskými generály. Při nedávném konfliktu ve Rwandě v roce 1994 byli obviněni bílí duchovní, že vydali některé členy kmene Tutsiú do rukou pronásledujících Hutuů. Po masakrech bílí otcové rovněž rychle uklidili do bezpečí členy řádu a podařilo se jim tak 28 kněžích a 4 jeptišky ušetřit soudního řízení ve Rwandě. Ke třiceti letem vězení tak byla odsouzena jen jedna jeptiška pracující jako zdravotní sestra, která prokazatelně vydala své pacienty davu. Naopak áter, který prý milicím ukazoval cestu k osobám, které hledali, utekl do Francie, peníze vybrané na jeho obhajpbu převzala církev, soud se prohlásil za místně nepříslušný a vše bylo zameteno pod koberec. Teprve v roce 2006 ho rwandský soud v nepřítomnosti odsoudil za znásilnění a zločiny proti lidskosti, ale francouzská justice ho odmítla vydat s tím, že to celé přezkoumá. Ale podívejme se do USA a na to, jak církev prohřešky svých lidí přehlížela a řešila maximálně přeložením. Gilbert Gauthe byl vysvěcen na kněze v roce 1972 a hned na prvním místě svého působení sexuálně obtěžoval chlapce, byl proto přeložen z Broussardu do New Iberie, ale tam byl v roce 1974 přichycen in flagranti s jiným mladým mužem-biskup ho napomenul, ale místo trestu přišlo jmenování na duchovního pastýře skautů. To je jak udělat kozla zahradníkem, samozřejmě Gauth ve své libůstce pokračovat a sexuálně zneužil šest chlapců. V roce 1977 si na jeho chování stěžovali rodiče chlapců, které obtěžoval, generální vikář diecéze mu nařídil psychiatrické léčení, ale nesuspendoval ho. Byl opět přeložen do St. John v Erathu, kde si na faru přivedl hned několik chlapců z nuzných sociálních poměrů a nechával je tam bydlet. Až když ho udal jeden otec, jehož syny také obtěžoval, začalo se něco dít. V roce 1985 byl Gauthe odsouzen, jeho 37 obětí vypovědělo, že byly znásilněné nebo přinucené k análnímu sexu. Další skandál je z Kalifornie, kde v seminární škole v Santa Barbaře docházelo rovněž velmi často k zneužívání chovanců. Ze 44 členů řádu františkánů, se jich hned 11 dopouštělo trestné činnosti na žácích-tedy každý čtvrtý mnich. Jeden založil pěvecký chór, takže měl přístup i k velice mladým sboristům. Těchto několik případů z rozpětí více než sta let a z různých kontinentů dokazuje taktiku církve-zamlčovat, nevidět, neslyšet-něco jako tři budhistické opičky, aneb, jak říkával nás doktor Plzák: Zatloukat, zatloukat, zatloukat
Více o těchto případech.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sexuální_skandály_katolických_duchovních
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedofilie
National Catholic Report 1993
John- Jay Report 2004
Murphy -Report 2009
Černá kniha církve 2011
citovaný případ italského kněze na https://pilloni.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=672511
