Ráda bych se tímto veřejně omluvila kolegovi blogerovi panu Klarovi, kterého jsem citovala v nedávném blogu, protože se mi nelíbilo když napsal, že ženy jsou bez obzoru. A tak jsem si, jak je mým dobrým zvykem, dovolila oponovat.
Jednak proto, že mi to připadá jako hrubá paušalizace, a na tu jsme zde na Idnes moc citliví, a už na to zařval nejeden bloger, a za druhé proto, že znám spoustu žen, které mají obzory široké, hodně široké, často širší než jejich mužské protějšky. Je pravdou, že obzor žen všeobecně je definován mateřstvím, a až na výjimky těch, které mateřské pudy nemají a dítě odloží, nebo si ho vůbec nepořídí, přizpůsobují výchově dětí a péči o rodinu svůj život. Někdy se říká obětují, ale já to slovo v tomto kontextu nerada slyším, protože když něco dělám s láskou,není to oběť ale naopak obohacení.
Ale zpět k té omluvě, diskuze nejen pod článkem samým, ale některé další, včetně jiných blogů, které jsem zde od žen četla, mě přiměly k zamyšlení, že pan Klar nepřeháněl a ženám zas tak moc nekřivdil. Mnohé si dokonce ty obzory zužují dobrovolně samy tím že propagují klasická klišé o dělení žen, asi jak přichází retro do módy, na takzvaně proletářské maminy- které jen nad stolem plným smažených řízků pro rodinu zažívají to jediné pravé ženské štěstí a extázi, a pak hubené intelektuálky a povětrnice, které bloumají po galeriích a vernisážích, malují se, milují svět a navzdory věku se radují ze života. Což je podle bodrých mamin jen křeč k zastření prázdnoty a v těch galeriích dotyčné poběhlice nehledají potěšení z umění, ale zcela jistě tam loví chlapy.
Já znám ženy, které upečou štrůdl, usmaží řízky, pak se pěkně ustrojí a namalují, houknou na manžela nebo syna, nebo oba, kteří na gauči před televizí sledují tenis, že jídlo mají na stole, a vyrazí samy, nebo s kámoškami na autogramiádu, do divadla nebo kamkoliv. A když se vrátí domů, sklidí po chlapech a sednou k počítači aby udělaly z té akce fotoblog, a klidně vyfotí třeba i ty řízky, které zbyly, proč ne, ale nakonec usoudí že přece všechny ženy smaží řízky a pečou štrůdly, že na tom není zas nic tak extra aby to musely zveřejňovat a vykřikovat do světa, a tak skončí u fotoblogu toho, co ten večer prožily. A fotku štrůdlu můžou přidat jako sladkou tečku na konec
Takových žen znám ve svém okruhu spoustu a proto jsem poznámku pana Klara, že ženy nemají obzory, brala tak trochu jako urážku všech dam, paní a dívek a snažila jsem se jich svým blogem zastat dokázat že nejsou bez obzorů...
Ale pochopila jsem, že nemůžu vycházet jen ze svého, osobními zkušenostmi definovaného pohledu na svět, a budu muset přijmout fakt, že ženy jsou různé...Na závěr ona inkriminovaná věta kolegy blogera:
Už jsem si zvykl, že ženy jsou "cyklické". Jako kdyby musely stále opakovat banality, omílat své mantry a vyzdvihovat ego, bez potřeby překonat své obzory
https://klar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=705052Zdroj: https://libusepalkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709529
