Téměř každý den ve zprávách slýcháme, jak někdo pod vlivem drog páchá trestné činy, včetně těch nejhorších-zabití. Ať neúmyslně, že řídí auto pod vlivem, anebo cíleně zabije, třeba i nejbližší, jen aby na drogu měl.
Když vidíme ty spousty zmařených mladých životů nelze se neptat, proč je u nás k drogám taková benevolence?
Jeden z argumentů proti vyšším trestům za distribuci drog je ta, že pokud si někdo chce zničit život, nelze mu v tom zabránit. Ale pokud nebude droga tak snadno dostupná, nebude po pražských ulicích i jinde bloumat tolik feťáků, kteří ničí život jen sobě, ale i spoustě lidí kolem. Třeba v Singapuru, ale i jinde, je za pašeráctví a distribuci drog trest smrti. Je to kruté? A když slyšíte ve zprávách že syn zabije rodiče, aby měl na drogu, a u soudu pak nevidíte netvora, ale zhroucenou trosku, která pláče, že vlastně ani neví co stalo a proč to udělal, to vám kruté nepřipadá?
Není to tak dávno kdy byl v Asii za pašeráctví drogy odsouzen náš spoluobčan jistý Novotný. Tehdejší prezident Klaus ho nejen při své cestě do Asie navštívil, ale vymohl jeho převoz do vlasti, protože tamější vězení jsou příliš drsná. Aby chudáček pašerák netrpěl, jak trpěli ti, kterým drogu opatřil, popřípadě rodiny uživatelů, to se neřešilo. Po dvou letech v českém vězení dostal Novotný od Klause amnestii.
Není tajemstvím, že třeba za druhé světové byla vojákům droga podávána běžně. Oproti odhadovaným 70 miliónům dávek anfetaminu zkonzumovaných německými vojáky, v USA to byl dvojnásobek. Při tažení Wehrmachtu na Francii byli Němci drogováni běžně. Vydrželi až tři dny bez jídla a odpočinku, nemluvě o tom že droga odbourala veškeré zábrany, morální zásady a umlčela případné svědomí. Američané později začali s LSD a jinými drogami, které byly dokonce silnější a daly se použít i v plynné formě. čímž se dal snadno zneškodnit nepřítel. Pak nastoupil heroin, který používali zejména vojáci ve V?ietnamu. Američané s testováním drog pokračovali, dobrovolníkům slíbili, že pokusy nikterak neuškodí jejich zdraví, takže když si pak někteří z nich chtěli stěžovat, neměli šanci-podepsali přece dobrovolně souhlas. Někteří to udělali pod slibem, že nebudou posláni do války ve Vietnamu.
Prezident Carter sice tyto pokusy na lidech zakázal, ale na piloty a účastníky speciálních misíí se to nevztahuje, takže to byla jen taková úlitba tlaku veřejnosti. Není proto snad nutno zdůraznit, že třeba v celkem nedávné válce v Perském zálivu byla většina vojáků opět zcela pod vlivem.
Protože voják není ani tak lidská bytost jako nástroj k zabíjení, který musí co nejefektivněji fungovat.
V poslední době se hodně píše o tom, jak špatný vliv na lidské zdraví má antikoncepce. Bylo by zajímavé se zamyslet, co dělá s lidským genofondem toto podávání drog, trvající již celá desetiletí. A také to, proč stát chrání spíš pašeráky-viz citovaný příklad Novotného, než ty, kteří do osidel těchto pašeráků upadnou.
