Už jste někdy měli distorzi hlezna, nebo dokonce luxaci articulatio talocrulalis? Vsadím se že ano, jen jste to netušili. Zmíněné termíny sice zní tajemně a složitě, možná trochu šíleně, ale jedná se o obyčejné zvrtnutí kotníku.
Abych byla přesná, to druhé, tedy luxace, je mnohem závažnější, protože se nejedná jen o podvrtnutí ale přímo vykloubení. Pokud jste dosud nevěděli, že nějaké hlezno máte-vlastně dvě, protože máme dvě nohy- tak tady krátké vysvětlení.
Kloub hlezenní (articulatio talocruralis) spojuje nohu s kostmi bérce. Jedná se o kloub složený, ve kterém se setkávají kost hlezenní (talus), kost holenní (tibie) a kost lýtková (fibula). Kost holenní a lýtková spolu vytvářejí v kotníku jakousi vidlici, do které je zasazena kost hlezenní. Kloubní pouzdro je poměrně slabé, a je proto zesíleno několika vazy. Vnitřní postranní vaz se nazývá ligamentum collaterale mediale (deltoideum) a je složen ze čtyř částí, které probíhají od vnitřního kotníku k jednotlivým kostem: vaz tibiotalární přední, zadní, vaz tibionavikulární a vaz tibiokalkaneární. Zevní postranní vaz, neboli ligamnetum collaterale laterale, je složen ze tří částí: vaz talofibulární přední a zadní a vaz kalkaneofibulární. Právě zevní postranní vaz je při podvrtnutí poškozen nejčastěji.
Podvrtnutí kotníku patří mezi nejčastější úrazy, se kterými pacient přichází k lékaři.
Je jedním z nejfrekventovanějších traumat mezi sportovci-odtud sportem k úrazu.
Podvrtnutím kotníku se v užším slova smyslu míní distorze kloubu hlezenního. Termínem distorze se pak označuje poškození vazů kotníku, které mají zásadní význam pro stabilitu kloubu a určují jeho funkci. Jejich poraněním může dojít ke zvýšené pohyblivosti kosti hlezenní, která však zůstává v zaklínění mezi kostí lýtkovou a holenní. Pokud se kost hlezenní vychýlí z normální polohy, nejedná se již o podvrtnutí, ale o vykloubení (luxaci).
Takže jestli si půjdete o víkendu zasportovat, nebo plánujete třeba jen obyčejnou procházku, dávejte si bacha na hlezno. Vlastně na obě.
