Z nedávné diskuze pod jedním zdejším blogem, který pojednával o mužské kráse, nakonec vyplynulo, že krásný chlap je vlastně zbytečný, ba téměř nežádoucí fenomén.
Nejčastější argumenty které zazněly byly ty, že pěkný chlap bude nejspíš floutek,, který manželce často a snadno zahne, protože se na něj ženské lepí, a tudíž má víc přiležitostí, a povaleč, který jen maká v posilovně na svých svalech, a je tudíž k ničemu.Souhlasím samozřejmě s tím, že dobrý charakter, inteligence a charisma jsou víc, než fyzická krása, ale skutečně se to musí vylučovat? Jestliže platí úměra, že čím krásnější člověk, tím horší charakter a tím větší blb, tak nechápu, proč si muži vybírají partnerky právě podle krásy, a proč jsou královny krásy tak oslavované, když podle výše zmíněného principu by vlastně měly být ty nejvíce bezcharakterní, líné, sobecké a hloupé.Nebo snad u žen to podle mužské logiky platí jinak?Tak to je stejně nepochopitelné jako třeba boží trojjedinost...ale tu ostatně také vymysleli chlapi...
Zpět tedy ke krásným mužům-jestliže chlap pravidelně cvičí, aby si udržel pěkné tělo, prokazuje minimálně vytrvalost, odhodlanost a silnou vůli, a to jsou určitě kladné povahové rysy. Stejně jako to, že se nepřejídá, nekouří a nepije, aby se udržel v dobré kondici.
S tou zmiňovanou nevěrností to také nebude tak žhavé-nikdo vám nezaručí, že škaredý muž vám bude věrnější než ten hezký. Naopak, oškliví muži často trpí různými komplexy, které se snaží vynahradit právě tím, že sklátí kdejakou ženskou, která jim přijde do cesty, a počet zářezů je pro ně kompenzací pocitů nedostatečnosti a fyzické nedokonalosti.
Proto také muži tak vytrvale šíří mýtus, že důležitější jsou jiné věci, než krása, ale pak klidně vymění starou manželku za mladou krasavici.Jeden z argumentů ve zmíněné diskuzi byl-co je platný krásný hrnec, když je prázdný.Ale když je krásný hrnec plný dobrot, tak to určitě k zahození není.A pekáč buchet taky nikoho neurazí
