Někdo si na pískovišti postaví hrad nebo uplácá bábovičky, v Karlových Varech mají z písku prezidenta. A ne jen tak ledajakého. Nejedná se Jiřího Bartošku, prezidenta Karlovarského filmového festivalu, jak by vás možná napadlo.
V Karlových Varech přímo před proslulou Mlýnskou kolonádou stojí písková socha prvního československého prezidenta T.G.Masaryka.
Slavíme sto let od založení Československa, přestože se tento státní útvar již před lety rozpadl na dva samostatné státy, takže neexistuje. Proto je možná volba písku jako materiálu pro ztvárnění pomníku docela vhodná-ukazuje na pomíjivost všeho. Doufejme jen, že díky průtržím a bouřkám se nám brzo pan prezident i s koněm nerozplynou před očima, jako se nám rozplynul sen o společném státě Čechů a Slováků.
A malé doplnění k té Mlýnské kolonádě: tato pseudorenesanční kamenná promenáda byla postavena v letech 1871 až 1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka, kterého znáte asi ze stavby Národní divadla nebo Rudolfína v Praze. Slavnostní otevření Mlýnské kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezony dne 5. května 1881. Kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna dvanácti pískovcovými alegorickými sochami sochařů Alfreda Schreibera a Karla Wilferta, představujícími jednotlivé měsíce roku. Kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy karlovarského sochaře Václava Lokvence. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen. V době otevření se však nesetkala jen s chválou-současníci ji posměšně nazývali "obřím záhonem mrkví a chřestu" nebo "kuželkářská dráha". No vida, a přesto je po tolika letech, kdysi tak vysmívaná architektura, dnes symbolem Karlových Varů, zatímco letos s takovou slávou připomínáme vznik něčeho, co už neexistuje, a nevydrželo ani zdaleka tak dlouho, jako zmíněná kolonáda.
Svět je opravdu jen jako hromádka písku a čas coby vítr si se zrníčky písku pohrává jak ho napadne, přeskupuje je dle libosti a člověk si pošetile myslí, že je pánem všehomíra.
