Slovo padlé v nás vyvolá nejspíš spojení jako třeba padlé dívky, padlí andělé, nebo padlí vojáci. Padlí je také houbová choroba napadající rostliny, třeba jabloně nebo růže. Co si ale představit pod slovním spojením padlé skvosty?
Jsou tak nazývané stavby, které byly ve své době považované za skutečné skvosty. Jedním z negativních jevů poslední doby je skutečnost, že pro zahraničí developery se naše země po Sametovce stala jakýmsi Divokým západem, kde je možné si koupit cokoliv a zbourat to bez ohledu na skutečnou hodnotu dané nemovitosti. A třeba na Kladně a kladensku všeobecně těch staveb zmizelo hodně.
Jak je vidět ze snímků, některé části bývalých průmyslových gigantů jsou ještě využívány různými malými soukromými firmami, ale vzhledem k tomu, že kdysi zde pracovaly tisíce lidí, je to skutečně zanedbatelný zlomek bývalé velikosti.
A tak v perexu uvedené výrazy jako padlí vojáci, padlí andělé, padlé děvy anebo padlí ve smyslu houbové choroby, se v tomto kontextu skutečně hodí. Kdysi skvostné stavby byly nedbalostí přivedeny k úpadku a tento způsob hospodaření s odkazem předků se po naší vlastí šíří skutečně jako nějaká choroba.
Mimochodem už v roce 2009 vyšla kniha Co jsme si zbořili autorů Benjamina Fragnera a Jana Zikmunda kteří uvedli přes sto staveb a architektonických celků, které u nás navždy zmizely z povrchu zemského Zatímco v zahraničí se architekti snaží z industriálních staveb udělat galerie, úřady či populární loftové byty, u nás naopak zahraniční developeři tyto skvosty likvidují. A téměř v jedné pětině těchto případů se na uvolněném pozemku postaví supermarket. Ty odporné ocelovo-skleněné bedny připomínající obří kůlny tak nahrazují industriální architekturu, kterou nám mohl svět závidět.
