Nedávno se zde jeden bloger zamyslel nad tím, že Nobelovu cenu za mír dostávají všelijací lidé, zmínil třeba Obamu nebo mladičkou aktivistku. Zapomněl však na zakladatele organizace, kterou mnohé země prohlásili za teroristickou.
Nevím jestli to byl úmysl, nebo to kolega bloger nevěděl, možná se jen bál, že bude obviněn z antisemitismu, jak je zde zvykem při sebemenší snaze o objektivní nezaujatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt. Ale stačí si zadat heslo terorismus a z wikipedie vypadne několik zajímavých údajů: Menachem Begin. nositel Nobelovi ceny za mír byl zakladatelem organizace Irgun, jejímž cílem nebyla pouze obrana, ale i útoky proti Arabům a Britům.. Ačkoli Irgun sám se zavázal k neútočení na britské cíle na území Palestiny, jeho odštěpenecká frakce Lechi tuto dohodu nerespektovala. Jejich největší akcí byl útok na hotel King David v Jeruzalémě a vyhlazení vesnice Deir Jassin (takové palestinské Lidice, dalo by se říci). K velitelům útočného komanda patřil Menachem Begin, budoucí premiér Izraele a nositel Nobelovy ceny za mír
https://cs.wikipedia.org/wiki/Terorismus
Ale i pod jiným heslem se lze dozvědět spoustu zajjímavostí, místo terorismus zadejte do vyhledávače přímo jméno Menachem Begin a čtěte:
Když přijel do britské mandátní Palestiny, stal se velitelem militantní revizionistické skupiny Irgun, která v únoru 1944 vyásila vzpouru proti britské mandátní správě. Z této pozice nařídil několik útoků, které si vysloužily odsouzení jak od vedení palestinské židovské komunity, tak především od Spojeného království, které Irgun prohlásilo za teroristickou organizaci.
Nejhorší útoky byly prováděny až po skončení války, čili obvyklou omluvou, kterou někteří zdejší blogeři používají, a sice že šlo o záchranu židů před koncentračními tábory, nelze argumentovat. Ani to, že se židé po válce neměli kam vrátit nelze brát jako ospravedlnění - .po válce byla Evropa totálně zničena, miliony lidí, různých národností, třeba Rusů či Němců, se také neměly kam vrátit, protože jejich domovy byly zničené, města rozbombardovaná, vesnice vypálené. Přesto si vyhrnuli rukávy a začali budovat od základu nové domovy, ale žádný národ kromě židů se nerozhodl proto zabrat nějaké jiné území. Takže zpět k dalším akcím budoucího nositele Nobelovy ceny za mír:
Během vojenské akce Noc mostů v polovině června 1946 vyhodili do povětří většinu mostů spojující mandátní Palestinu s okolními státy. Následné britské represálie vůči Židům vyvolaly bouřlivou odezvu, která vyvrcholila 22 července v Jeruzalémě, kde Irgun na Beginův rozkaz podnikl bombový útok na hotel Krále Davida.Při výbuchu 350 kilogramů výbušnin zahynulo 91 lidí, včetně 17 Židů.Podle Begina byli Britové před útokem předem telefonicky varováni, ti to však popřeli. Útok šokoval židovské i arabské obyvatelstvo mandátu a Židovská agentura jej odsoudila jako zbabělý zločin.Vedl k ukončení spolupráce v rámci Židovského hnutí odporu a Irgun s Lechi již nadále operovali odděleně od Hagany.V říjnu téhož roku spáchala skupina irgunistů bombový útok na britské velvyslanectví v Římě. Britská vláda opět Irgun označila za teroristickou skupinu
Beginova organizace také například zajala dva britské seržanty, a pohrozila jejich zabitím v případě, že Britové popraví zajaté příslušníky Irgunu. Když Britové ultimátu nevyhověli a popravu vykonali, Irgun oba zajaté Brity oběsil a podminoval půdu pod jejich těly. Tento čin ve Spojeném království vyvolal vlnu hněvu. Benin se vymezil i proti svým lidem, třeba v roce 1952 kdy se jednalo o finanční reperace které Německo měl zaplatit Izraeli. K projednávání dohody o repatacích v Knesetu a Begin pronesl dramatický projev ve kterém napadl vládu a Izraelce vyzval k občanské neposlušnosti. Dav zaútočil kameny na budovu parlamentu a posléze i na zasahující policisty. Po pěti hodinách nepokojů se povolané armádě podařilo situaci zklidnit za použití vodních děl. Stovky lidí byly zatčeny, přičemž 200 demonstrantů, 140 policistů a několik poslanců bylo zraněno. Begin byt za to potrestán tříměsíčním zákazem zasedání v Knessetu. V březnu 1952,kdy stále probíhala izraelsko-německá jednání, byla německými úřady zachycena dopisová bomba adresovaná západoněmeckému kancléři Adenauerovi. Při zneškodňování vybuchla, zabila jednoho pyrotechnika a další tři zranila. V souvislosti s útokem bylo následně v Paříži zadrženo pět Izraelců, kteří byli všichni bývalými členy Irgunu. Německo i Izrael se rozhodli držet celou věc v tajnosti, aby neohrozili vztahy mezi oběma zeměmi. O čtyřicet let později byl v pamětech jednoho z pětice zadržených mužů Begin označen za organizátora pokusu o atentát
Samozřejmě nedostal Nobelovu cenu ta tyto své aktivity ale uzavření mírové dohody s Egyptem. Ovšem ani poté nepřestal s akcemi, které pokud podnikne někdo jiný, hodnotíme jako teroristické. Begin cenu slavnostně převzal 10. prosince 1979 v norském Oslu, přestože téhož roku v rámci snah o oddálení výstavby atomového reaktoru u Bagdádu provedl Mosad v dubnu 1979 tajnou operaci, při níž výbušninami vážně poškodil reaktorové jádro připravené ve Francii k vyexpedování do Iráku.Takže terorismus na cizím území v Evropě....
Letecký útok stavbu reaktoru na jiném cizím území, tedy přímo na Irák. byl proveden v červnu 1981. Zúčastnilo se jí několik stíhaček které musely na cestě ke svému cíli narušit vzdušný prostor SA aa Iráku.I zraelskou operaci ostře odsoudila Rada bezpečnosti, která jí v jednomyslně přijaté retoluci 487označila jako porušení charty Spojených národů. Kvůli načasování útoku (uskutečnil se pouhé tři týdny před volbami) vládu zkritizoval šéf nejsilnější opoziční strany Šimon Peres, který jej označil za předvolební trik
O rok později Beginova vláda schválila vojenskou invazi do Libanonu. Z dlouhodobého hlediska své cíle nesplnila a byla naopak zcela kontraproduktivní Vedla například ke vzniku šíitského teroristického hnutí Hizballáh.Válečné šrámy, mírové rány: izraelsko-arabská tragédie. s. 177–180.
Bezpečnostní situace v Libanonu se stále zhoršovala, stejně jako počet padlých a zraněných izraelských vojáků Neutuchala ani kritika Beginovy vlády, protiválečné demonstrace a výzvy k vyvození osobní zodpovědnost. Dalším sporným bodem kde figurovala Beninovo jméno byl masakr Palestinců když izraelská armáda umožnila falangistickým oddílům zesnulého prezidenta Džamáíla v září vstoupit do du uprchlických táborů Sabra a Šatíla, kdezmasakrovaly stovky bezbranných mužů, žen a dětí. Ač na to neměl přímou účast, vyšetřovací zpráva mu vyčítala že aktivity Falangistů přehlížel.
Mezi dubnem až červnem 1982 probíhala válka o Falklandy mezi Argentinou a VB. Podle argentinského novináře Hernana Dobryho měl během ní Begin nařídit tajné dodávky izraelských zbraní do Argentiny, neboť stále nenáviděl Brity a chtěl se jim pomstít za smrt svého přítele Dova Grunera, který byl za dob mandátní Palestiny popraven britskými úřad-A deep-rooted hatred of the British': How Israelis 'armed junta' in Falklands conflict[online]. Mail Online, 2011-04-20 [cit. 2013-02-22]
V roce 1950 vyšla v hebrejštině jeho z části autobiografická knihaha-Mered?? („Povstání“), ve které se věnoval vývoji Irgunu od jeho vzniku, přes boj proti Britům a Arabům až po válku za nezávislost. O rok později byla přeložena do angličtiny, v níž ji četli jak příslušníci Irské republikánské armády(IRA), kteří ji používali jako manuál guerrilového boje,John Bowyer Bell[online]. The Telegraph, 2003-10-15 [cit. 2013-03-30].Dostupné online. (anglicky) Takže životopis nositele Nobelovy ceny jako návod pro teroristy? Co víc dodat? Snad jen to že Izraelci ho považují za svého čtvrtého nevýznamnějšího politika.
zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Menachem_Begin
