My Prahu nedáme, radši ji zbouráme

Toto heslo už dávno neplatí, primátorka Adriana Krnáčová jedná přesně opačně, ale abychom jí nekřivdili, už i před ní šlo vedení města ochotně na ruku  zahraničním investorům, kteří občas "za  hubičku" získali lukrativní pozemky.

Každé město se mění a vyvíjí, to je logické, pokud chcete vidět jak Praha vypadala na počátku devatenáctého století, můžete si zajít do Muzea Hlavního města Prahy.

Tam kromě jiného uvidíte Langweilův model Prahy z let 1826–1837, který  je jedinečným dokladem podoby Starého Města, Malé Strany a Pražského hradu před přestavbou Prahy na konci 19. a počátku 20. století

 

 

Model byl vyroben ručně z papírové lepenky. Na přibližně 20 m2 je zobrazeno historické jádro Prahy v detailní podobě, jakou mělo před sto padesáti lety, tedy včetně stovek zbořených domů bývalého Židovského města a Starého Města. Více než 2000 budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, se všemi detaily výzdoby fasád i podrobnostmi dvorů, zahrad a hospodářské zástavby nitra domovních parcel a přilehlých pozemků. Pro mnoho zbořených historických budov je Langweilův model jediným svědkem jejich podoby.Tvůrcem modelu byl zaměstnanec pražské Univerzitní knihovny Antonín Langweil (1791–1837), který své neobvyklé zálibě věnoval veškerý volný čas i finanční prostředky. Přestože byl model již ve své době obdivován mnohými vzdělanci, mecenáše pro svou práci Langweil nikdy nenašel. Zemřel v bídě a početné rodině zanechal jen dluhy a nedokončené dílo, jehož cena se tehdy zdála velmi problematická. V roce 1840 se stal model součástí majetku Národního muzea v Praze a po více než sto letech byl předán do sbírek Muzea hlavního města Prahy, kde je nejvyhledávanější součástí historické expozice. .Od 12. dubna 2007 je po vyčištění a s novým osvětlením opět přístupný veřejnosti.

A při prohlídce dalších exponátů nezapomeňte občas zvednout hlavu a podívat se nad sebe-mají tam překrásné stropy.

A na závěr alespoň některé z exponátů-případné poznámky a otázky ,zda ta blondýna také patří mezi muzejní kousky, si můžete laskavě ponechat pro sebe. Ale zas je to důkaz, kromě mizerné kvality snímků, že jsem ty fotky odněkud nestáhla a neukradla a jsou skutečně z archívu autorky.

A ještě jeden tip na závěr-kdyby bylo muzeum zavřené, část modelu můžete vidět na filmu v Maizelově synagóze v Pražském židovském městě. Jedná se jen o ghetto, kterým se pomocí  kamery můžete virtuálně na plátně projít, a uvidět tak budovy, které byly už dávno zbořené. Je to opravdu nevšední zážitek.

Autor: Libuše Palková | pátek 14.9.2018 17:20 | karma článku: 17,69 | přečteno: 1162x
  • Další články autora

Libuše Palková

Veřejná omluva

28.4.2019 v 6:35 | Karma: 10,61

Libuše Palková

Libo-li koprolit?

25.4.2019 v 11:07 | Karma: 5,53