Nedávno jsem zde měla blog o tom, jak narůstá nepoměrem mezi chudou a bohatou částí světa. A mnozí blogeři tvrdili, že je to tak správné. Ne vždy však ti kdo jsou bohati, přišli ke svému majetku zcela čistě a jen poctivou prací.
Kdo by netoužil stát se milionářem, nebo alespoň boháčem. Chce to hlavně nápad, sebedisciplínu, vytrvalost, tvrdost. V podstatě se zdá, že je to vlastně snadné. Kdysi jsem se dočetla, že šéf Amazonu se dostal do klubu superboháčů.Ve stejné době ale tiskem proběhla zpráva, že pět německých a jedna italská pobočka Amazonu stávkují. Zaměstnanci požadují lepší podmínky a vyšší plat.Nemusíte být Einstein aby vás napadlo, že je tu nějaká souvislost. Čím více odřete zaměstnance, tím rychleji zbohatnete. Čím tvrdší a bezohlednější manager, čím nižší platy těm kteří dřou jak novodobí otroci, tím vyšší zisk pro firmu a tudíž i větší odměny pro managera-novodobého drába.
Podobný princip stojí za tím, že zatímco jsou u nás nezaměstnaní, zaměstnavatelé hledají nové pracovní síly.Proč? Jak je to možné? Proč se stát nesnaží regulovat a hlídat, aby práci dostali přednostně naši lidé a ne třeba zahraniční dělníci?
Protože těm stačí nižší plat.
Aby měli co nejvyšší zisky, musí podnikatelé snížit platy, a tak dají na úřad práce nabídku, ale těžko seženou třeba pekaře, pracujícího na noční směny, s platem pouhých 13000 Kč, a tak mají pak plné právo a legitimní důvod dát práci radši cizincům pracujícím za méně. A ještě pak mohou tvrdit, že většina nezaměstnaných jsou samí nemakačenkové, kterým se prostě jen nechce děla. . Jenže ti co to prohlašují by makali za tak nízké platy?
Podobně je to s tolik propagovanou robotizací-čím víc robotů bude, tím víc lidí skončí na úřadech práce. Pořizovací náklady na roboty jsou možná vysoké, ale vyplatí se to víc, než dlouhodobě platit lidskou pracovní sílu. Na zavedení robotů do výroby navíc dostanete výhodné úvěry a úlevy a dotace, a není jisté jestli bance někdy všechno vrátíte, konec konců všichni víme, jak to u nás je se splácením úvěrů podnikatelů, kteří zmizeli někam do tropického ráje a po nich zde zbyly jen dluhy, které splácí kdo?
Takže stát se superboháčem chce hlavně tvrdost, ostré lokte a nápad. Po pár letech si nahrabete dost, zatímco zisky nenápadně odplývají někam do daňových rájů, kam se časem zpakujete i vy a stát, respektive poctivě pracují hlupáci platící pravidelně daně, to za vás zaplatí
