Transfery se mohou zdát jako velice snadná záležitost. Naložíte turisty, odvezete, a maximálně asistujete u odletu či ubytován, a jedete domů. Někdy se to ale může docela zkomplikovat.
Jednou jsem například vezla studenty na letiště a při check-inu profesorce zbyla jedna letenka a jedno zavazadlo. Přitom když jsme děti ráno v hotelu nakládaly do busu, byly všechny.
Dala jsem jméno chybějícího pasažéra vyvolat, ale nic se nedělo, a pak teprve mi jeden z kluků řekl, že Aldo, teda ten expert, kterýho jsme postrádali, byl hrozně ospalý a když jsme vystupovali, seděl, nebo spíš ležel na zadním sedadle a nebyl k probuzení.“
„Snad nechceš říct, že zůstal v autobuse?“ žasla jsem. „A jak by se pak dostal jeho kufr do letištní haly?“
„No vzal jsem mu zavazadlo, protože tvrdil, že mu není dobře a že bude asi zvracet. Tak jsem myslel, aby si mohl odskočit….
Mně i profesorce začalo docházet o co jde.
Kluci honem proběhli všechny toalety, ale Aldo nikde, zatímco dívka za přepážkou pro odbavování nás upozorňovala, že už je nejvyšší čas.
Zavolala jsem tedy řidiči, jestli někdo nezůstal v autobusu. Ten byl zatím už někde na opačném konci Prahy a mojí otázku považoval za vtip.
Za chvíli mi ale volal zpět a vyděšeně mi oznámil, že na zadní sedačce skutečně spí nějaký výrostek. Poprosila jsem ho, aby ho naložil do taxíku a poslal na letiště, ale kluk byl očividně zfetovaný a žádný taxikář ho nechtěl vzít ze strachu, že mu to tam pozvrací nebo zkolabuje.
Nakonec ho tam nějaký obětavec přece jen dovezl, ale bylo to jen tak tak, chybělo málo a letělo to bez něj.
