Jana se chystala na schůzku a moc se těšila. Nevěděla vlastně co přesně ji čeká. Ty lidi znala jen z diskuzí na sociální síti, a jednoho dnes se prostě dohodli, že se sejdou v hodpodě, aby se poznali osobně. Dvě ženy tři muži...
Tu ženu vlastně už na jednom podobném setkání poznala, takže nebyl problém, aby si ty dvě začaly hned po příchodu tykat a celkem přirozeně se bavily o všem možné. Stejně tak dva z přítomných pánů- jen ten třetí jí stále vytrvale vykal, a na její nabídku k tykání jen zamlumlal, že by s tím měl asi problém, že má s tykáním problém všeobecně. Přišlo jí to zvláštní, ale nadále si tedy tykala se třemi ostatními a jen na něj se obracela s oslovením vy. Ještě více zvláštní jí však přišlo, když se na ni náhle obrátil a nahlas pronesl: "Mohu se vás na něco zeptat? Proč máte tak žluté vlasy? Vypadá to tak lacině...kdybyste si dala nějaký stříbrný přeliv, vypadala byste určitě mnohem líp..." Zůstala na chvíli jak opařená a nevěděla co říct.
Tak tykání mu přijde příliš osobní, ale říct něco takového v přítomnosti jiných lidí skoro neznámé ženě mu osobní nepřipadá? Jí to naopak připadalo velice nevhodné. Podívala se na ostatní co oni na to, ale dělali že neslyší. Je ten člověk skutečně tak nevychovaný anebo mě provokuje?
Chtěla mu odpovědět podobným tónem, měl totiž nepříliš udržované zuby plné zubního kamene, a tak odvětit, že pokud jemu se nelíbí její žluté vlasy, ona zas neshledává příliš estetickým jeho žlutý chrup, by bylo jen logickým vrácením míčku Nemluvě o tom, že byl jako Rumcajz, takže naznačit mu že styl alá dřevorubec mi vůbec nesedí by mohla také.
Ale připadalo jí to příliš nízké, hloupé, nevkusné. Měla pocit že by ho tím před ostatními zesměšnila a přivedla do rozpaků A to se přece nedělá. Bylo by jí ho dokonce tak nějak líto, je to přece jeho věc, a nikdo nemůže za to, jak vypadá .Když myslí že jako kříženec Rumcajze a dřevorubce vypadá hezky, proč mu brát jeho mylnou představu? Navíc na základě zkušeností věděla, že kritiku muži příjímají velmi neochotně, zatímco kritzovat ženy jim připadá zcela normální. Nejednou se přesvědčila, pokud nějakému muži vmetla to, co jí předtím řekl on, že se jí pak ošklivě mstil, a ostatní byli nezřídka naopak při tom muži, přestože on si začal a ona mu to jen vrátila. Místo aby napomenuli jeho, že k ženě si určité věci dovolit nemůže, napomenuli naopak ji, že žena se bránit stejným způsobem jako muž nemá, protože se to nehodí. Takže za tu špatnou byla nakonec ona.
Vysvětlila proto jen, že jí se ta barva prostě líbí a nevidí důvod proč to měnit a zavedla řeč jinam. Trochu ji to přece jen rozhodilo a tak si šla zakouřit ven před hospodu. A ejhle, ten muž náhodou v tu chvíli také vyšel ven, aby si nafotil fasádu hospůdky, kde se setkání odehrálo. Dělala že nevidí, že fotí i ji, aniž by se zeptal, jestli jí to nevadí. Ale napadlo ji, že pokud jí chtěl sdělit ono sladké tajemství že vypadá lacině, mohl to udělat takto diskrétně o samotě a ne u stolu před tolika lidmi..
Po chvíli se rozloučila, byla unavené a čekala ji dlouhá cesta domů. Nebyla totiž z Prahy, ale už jednou podobnou schůzku odmítla kvůli pracovním záležitostem, a tak nechtěla ostatní zklamat opětovným odmítnutím. A nebo se jen bála aby jí nepomlouvali že je nafoukaná?Ten den měla volno, takže se jí vlastně do Prahy jen kvůli tomu setkání moc nechtělo a nehodilo. Cestou tam a zpět strávila víc času než kolik ho strávila tam, nemluvě o cestovních nákladech. A to všechno jen proto aby si znovu věřila, co už věděla?
Zachovali byste se stejně jako Jana?
Myslíte že je to hádavá hysterka, jak o ní tvrdí někteří muži, kterým se odvážila odporovat a vrátit jim jejich sprosťárny??
Anebo je to ušlápnutá puťka která zbytečně ustupuje jen aby nepřišla do konflitku?
Nebo prostě jen slušná tolerantní ženská?
A ten muž byl skutečně jen tak neomalený nebo záměrně provokoval?
A proč mu nikdo se spolusedících nenaznačil, že se chová trošku nevhodně?
To by mě fakt zajímalo, co si o tom myslíte...
A co by o řekli odborníci...
