Samozřejmě v jistém smyslu je koleda pro děti velice užitečným výchovným nástrojem-uvědomí si alespoň, jak je krásné nezištně pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují. Ale nemůže být pro některé i návodem, jak si snadno přilepšit?
Tříkrálová koleda je krásný zvyk, ikdyž ho provází spousta kontroverzí a protikladů. Tak například, přestože Tři králové byli dospělí, dá se říct starší páni, církev vysílá na koledu malé děti. Kdyby tak do terénu vyrazili sami duchovní, bylo by to jistě působivější, zejména když by tak osobně požehnali každému domu. Protože malé děti přece požehnat nemohou, nemají k tomu dostatečnou kvalifikaci. Ale chápu že duchovních není tolik, navíc běhat v té zimě a sněhu by vzhledem k věku asi nezvládli všichni z nich. Ochránci dětských práv by to mohli vidět jako bezplatné využité dětské práce, ale děti to naštěstí berou jako zábavu. A jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Vzhledem k té nejistotě okolo důchodového systému u nás, kdo ví, jestli se jim to jednou nebude hodit.
To že písmena malí koledníci píšou posvěcenou křídou je dosti sporné-jak se z vědeckého hlediska liší posvěcená křída od té neposvěcené? Pro přemýšlivého koledníčka to může být začátkem úvah o rozdílu mezi pravdou a iluzí, o tom jak se některé křesťanské rituály liší třeba od pohanských tradic nebo woodoo.
Také skutečnost, že ta písmena mají být zkratkou jmen vlastně znamenají něco úplně jiného, jsou z výchovného hlediska dost pochybnou taktikou. Zejména když dnes si děti na internetu mohou vyhledat jakoukoliv informaci a tak zjistí, že ve skutečnosti se tak Tři králové vůbec nejmenovali a že to znamená něco docela jiného. Navíc Tři králové dárky přinesli, ne že si je odnášeli nebo o ně dokonce žádali. A tak přestože zde před pár dny například pan Vodvářka napsal blog o tom, jak je nutné zapojit kritické myšlení a nepřijímat věci jen proto, že to tak někdy někdo řekl, ale pečlivě si ověřovat zdroje, přesto naše děti díky koledování učíme něco zcela jiného- A to nemluvím o tom, že některé koledy hraničí s vydíráním a vyhrožováním, jako závěr jedné z nejznámějších - Koleda koleda Štěpáne, kde se zpívá:
Mám tu na něj pytlíček.
.a to že mi nic nedáte,
hlavně si mě nahněváte
otluču vám všechny hrnce, co v polici máte.
Jiná verze dokonce koledu doslova nazývá žebráním, a to už opravdu výchovné není ani trošičku-nemůže to ublížit zdravému sebevědomí dítěte? V další se dokonce mluví o tabáčku a šňupání a nakonec se hrozí karabáčem, pokud dítko nic nepřinese nebo dokonce uklouzne na ledu-a to se přece může stát každému.
Co mám smutný dělati,
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.
Štěpáne
Štěpáne, Štěpáne,tabáček nemáme.Dej patáček na tabáček, spolu vyšňupáme.
Hloupý Jan Hloupý Jan, rozbil džbán.Přišel domů s pláčem, dostal karabáčem.
https://www.detskestranky.cz/koleda-koltepanéoleda-stepane
/https://www.karaoketexty.cz/textypisni/vanocnikoledy/koledakoledastepane-
