Jak jsem na Bílou sobotu vybílila ledničku

Můžu říct, že já jsem letošní velikonoční tradice dodržela do písmene. Protože bylo dost studené počasí, místo plánovaného výletu na velikonoční jarmark na hradě Okoři jsem se rozhodla konečně vymalovat ložnici.

Plánovala jsem to dlouho, ale pořád odkládala, a tak jsem si řekla, než v téhle zimě někam jezdit a riskovat že nastydnu, udělám něco užitečného. Samozřejmě jsem si mohla objednat malíře pokojů, nebo pozvat některého ze svých nápadníků, ale po zimě potřebuju zhubnout a tak jsem si pomyslela, že trochu pohybu neuškodí. Nejhorší je to vyklízení, protože jsem kramářka a vše skladuju, a pak následné umývaní zacákaných oken a podlahy, jinak máchat štětkou nebo válečkem na teleskopické tyči, není zas až takové umění. Navíc malířka vlastně jsem-sice ne pokojů, ale kdysi jsem vášnivě ráda malovala-olej, akvarel, před ničím jsem se nezastavila. Pořád mám doma pár rozmalovaných pláten, ale nějak není čas je dokončit.

Ve sklepě jsem našla ještě nějaké barvy od posledního malování. Jenže některé jsem asi špatně zavřela nebo co, protože žlutá  vyschla a zbyl tam jen škraloup, a modrá zas zplesnivěla, protože když jsem nádobu otevřela zjistila jsem, že je zaplněna tmavou chlupatou vrstvou plísně. Jediná použitelná byla bílá. Mít bílou ložnici jsem sice právě netoužila, ale zase, když tam zas navěsím všechny ty obrazy, tak se to oživí. Navíc bílit právě na Bílou sobotu ložnici je skoro symbolické. Tvrdí se totiž, že jeden z výkladů proč se říká Bílá sobota je ten, že před velikonoční nedělí se ve všech domácnostech uklízelo  a bílilo, takže ač ateistka, dodržím tradici do puntíku. Vlastně se to shoduje i s další velikonoční tradicí - zdobení kraslic.  Někdo maluje vajíčka, já vymaluju ložnici a vajíčka pak jen hodím do nějaké té barvy. Ty mi také zbyly od loňska. No jak jsem řekla,  jsem kramářka a nikdy nic nevyhazuju. Dnes se tomu říká ekologické chování. Nalila jsem si panáčka a pustila se do práce, šlo mi to od ruky jedna radost. Ložnice k večeru zářila čistotou, já si z obličeje a vlasů vydrolovala bílé flekance,  takže jsem sama byla tak trochu jako velikonoční kraslice, a popíjejíce vaječný koňak jsem spokojeně pohlížela na své dílo.  V tom někdo zazvonil a ona to byla kámoška, co mi přišla popřát pěkné svátky. Ta mi pomohla vybílit bar-ve smyslu že jsme vypily, co se dalo, a když odešla, pustila jsem se ještě do bílého sexu, jak se módně říká tomu, že lidé si z obžerství dělají závislost. Já teda na jídle závislá rozhodně nejsem, ale jak jsem celý den makala, tak jsem si na jídlo ani nevzpomněla, takže jsem musela doplnit vydané kalorie. Každopádně to byla Bíla sobota na třetí-vybílená ložnice, bar i lednice.  V neděli pak přišel na návštěvu už dospělý synátor, ten vybílil i špajzku, co nestačil zbaštit hned, vzal si do zásoby. Ještě že jsem měla něco schováno na lodžii pro koledníky, kteří dorazili v pondělí mě vymrskat.  Mimochodem český zvyk mlátit na Velikonoce ženské vyděšeným turistům vysvětluji tak, že to mají povoleno jen jednu za rok, po zbytek pak je to naopak. Ale já osobně to považuji  za takové sympatické folklórní hromadné sado-maso. Švédi mají švédskou trojku, my zas velikonoční pomlázku-každý národ má něco.