Tento poněkud drsný vtípek o tom, jak to může dopadnout když přijdete k lékaři pozdě, klade jednu důležitou otázku-kdy jít k lékaři, když se necítíme dobře. Může laik správně vyhodnotit sám bez odborníka, co který příznak znamená?
Většina lékařů nás nabádá, abychom přišli s problémem včas, protože pokud něco zanedbáme, ani pokročilá lékařská věda už nepomůže. Na druhé straně jsou pacienti, kteří běží k lékaři s každou hloupostí a zabírají tak drahocenný čas i prostředky, které by možná někdo jiný potřebovat mnohem více a naléhavěji. Já patřím mezi lidi, kteří se radši kurýrují doma, zkouším různé babské prostředky a bylinky a spoléhám na regenerační sílu svého organismu. Na druhé straně mám z rodiny špatnou zkušenost, kdy můj otec dost tvrdohlavě odmítal jít na vyšetření, přestože léta pokašlával. Pořád to odbýval mávnutím ruky, jednou že je to jen nějaká viróza, jindy že vypil něco studeného a tak má v krku knedlík. Když se konečně odhodlal, lékař jen konstatoval, že se jedná o rakovinu a po několika měsících jsem o tátu přišla. Takže ač sama, jak jsem zmínila, také všechno jen přecházím a odbývám, často si říkám, jestli je to správné. V nedávné diskuzi zde mě překvapil názor odborníka který prohlásil:
Tomáš Vodvářka Facebook
Co hrozí opravdu - a už se i děje - je snižování socialistického komfortu, na který jsou čeští pacienti zvyklí. Představa drtivé většiny nemocných, že by se nejprve měli pokusit si stav vyřešit sami a teprve, když to selže, pak vyhledat lékařskou, je zatím nemyslitelná. Ale to by bylo na zcela jiný a delší blog.
https://vodvarka.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A180708_669798_blogidnes
Opravdu nevím jestli je rozumné jít za lékařem, teprve když všechno selže. Někdy zdánlivá banalita může mít dalekosáhlé následky. Léto je v plném proudu, chodíme do lesa na houby nebo je tak na procházku, a všichni dobře víme, že nás ohrožují klíšťata. I tady platí, pokud červený flíček jen něčím přemáznete a nebudete tomu věnovat pozornost, můžete si pěkně zadělat. A tak ikdyž bude lékař nepříjemný a bude nám naznačovat, že zbytečně zdržujeme, myslím že bychom se neměli nechat odradit. Ne vždy všechno můžeme vyřešit sami, a když pak přijdeme pozdě, lékař jen pokrčí rameny a řekne: Jó váženej, to jste měl přijít dřív. Když to takhle zanedbáte copak my teď můžeme dělat za zázraky? A na závěr něco na odlehčení, třeba právě s těmi klíšťaty:
"To je hroznej den," stěžuje si jedno klíště druhému. "Ještě není ani poledne a už mě dvakrát vytočili."
