Další ze série smutných příběhů vyprávěných anonymními ženami. Téhle říkejme třeba Věra. Na rozdíl od předešlých žen se Věra ale ze svých chyb velmi rychle poučila, takže je to vlastně příběh s dobrým koncem. Teda jak pro koho.
„To je ale chytrá holka,“ rozplýval se můj muž nad vyčůranou potvorou, která ze svého staršího manžela dělala i před početnou návštěvou zcela nepokrytě naprostého blbce. Pán domu si to zřejmě uvědomoval, jak naznačovaly jeho rozpačité úsměvy a trapné mlčení, ale očividně byl proti lísání se té roztomilé mrchy zcela bezbranný.
On byl bohatý majitel restaurace s diskotékou, kde ona začínala jako servírka, ale zakrátko se „vypracovala“ na spolumajitelku, když se za něj provdala. Můj muž tam občas vypomáhal a tak nás pozvali na vánoční večírek. Já je oba znala jen z vyprávění, nikdy jsem tu diskotéku nenavštívila, což mi muž vyčítal, že prý nemám zájem o to, kde tráví večery…Jediné co jsem věděla že on se jmenuje Richard, což mi bylo sympatické, protože kdysi jsem do jednoho Ríši byla strašně zamilovaná.
Když jsme dorazili do luxusní vily, zjistila jsem, že její majitel, který nás vítal, je skutečně onen Ríša, můj dávný ctitel. Myslím že i on mě poznal ale z nějakého důvodu jsme oba dělali, jako bychom se neznali a viděli se dnes poprvé v životě. Možná z mého odtažitého gesta, jak jsem mu podávala ruku, když nás manžel představoval tak nějak vycítil, že mi bude milejší, když nikdo nebude vědět.
„To je ale chytrá holka,“ opakoval fascinovaně můj muž a téměř nespouštěl okouzlené oči z mladičké ex- servírky, když nás prováděla luxusním bytem a chlubila se vymoženostmi své ultra-moderní kuchyně. „Před nedávnem přišla ze Slovenska s holým zadkem a začínala jako pomocná síla v kuchyni u nádobí, a hele co z ní je dneska,“ šeptal mi do ucha a hodil po mně pohledem, kterým říkal, že já se takové nemůžu rovnat. Asi věděla komu ten holý zadek nabídnout, pomyslela jsem si. No co z ní je? Manželka mnohem staršího bohatého podnikatele, kterému vděčí za všechno co má, a přesto se k němu chová jako by byl onuce. Tobě by se líbilo kdybych s tebou jednala stejně a dávala všem najevo, že jsem s tebou jen pro peníze?“ neudržela jsem se a šeptem mu odsekla, zatímco paní domu nás táhla do obrovské luxusní koupelny, aby se pochlubila.“ Chceš snad říct, že já nejsem chytrá jen proto, že jsem si tě vzala z lásky a ne pro prachy?“
Zle se na mě podíval. Oba jsme věděli, že i on přišel s holým zadkem a byl chudý jako kostelní myš, když jsme se brali. Ostatně i dnes jsem to byla spíše já, kdo zabezpečoval rodinu, což je věc, kterou muž nesnáší, aniž by se snažil udělat něco pro změnu stavu. To že dělal v restauraci vyhazovače, ikdyž on nadneseně říkal recepčního, moc peněz nevynášelo. Ale občas dělal i šoféra, snad proto se s majitelem tak sblížili. Pak nás paní domu vzala do obýváku, kde už byla spousta lidí, s nimiž jsem se celkem rychle seznámila.V nezávazné společenské konverzaci, která se později rozvinula, hostitelka nejednou dokázala, že kromě toho, že je dost hloupoučká, je i velice netaktní k manželovi. Přesto jsem od svého muže za ten večer slyšela tolikrát, jaká je ona skvělá a úžasná.
„Kde taková chytrá holka přišla k něčemu takovýmu?“ zaslechla jsem, jsem za zády, když jsem si u bufetu nabírala nějaké pochoutky. Byl to on, stál těsně u mě, smutně se usmíval a ukazoval směrem k mému muži "To samé bych se mohla zeptat já tebe,“ odpověděla jsem. „Jak se tak chytrej schopnej chlap může nechat veřejně shazovat takovou husičkou?“
Naše oči se setkaly a najednou nám bylo oběma všechno jasné. Rozejít se tehdy byla chyba.
Zanedlouho mi muž oznamoval, že šéf se rozvádí. „To je blbec, nechat takovou šťabajznu, to nechápu. Vyrazil jí z baráku s pár kuframa. Ale snad ho hajzla pořádně oškube…je to přece chytrá holka.“
„Záleží na advokátech. “A kdoví jestli neměli předmanželskou smlouvu, to by taky mohla postrouhat."
„Co ty o tom můžeš vědět,“ odsekl s pohrdlivým pohledem. Netušil že Richard mě o průběhu jejich rozvodu dopodrobna informuje. a že mi nabídl svého skvělého rozvodového právníka. Když jsem pak tomu svýmu řekla, že jsem podala žádost o rozvod a byt ,ve kterém bydlíme prodávám, protože ho rodiče nechali přepsat pouze na mě, nemohl tomu uvěřit.
„Kam teď půjdu? Co budu dělat?“ ptal se bezmocně.„A kam ty táhneš ty kufry?“ dodal, když si všiml, že balím." Našla jsem si bohatého milence a jdu k němu bydlet. Ty tu smíš zůstat ještě dva týdny, pak se sem nastěhují noví majitelé."
„Ty mrcho vychcaná,“ zařval.
„Jaká vychcaná mrcha? Takhle to přece dělaj chytré holky…sám jsi to říkal, “ odpověděla jsem a zabouchla dveře.
