Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.
Následující údaje jsem našla na internetu, uvádím také informace ze zahraničí, aby to snad nevypadalo že jsem nějak zaujatá jen proti tomu, co se u nás děje v souvislosti s obrovským množství žalob o majetek, kterými naše, už tak přetížené soudy, zavalila v poslední době církev.
První věc která mě zaujala byla tato:
Od daně z příjmů právnických osob jsou osvobozeny například: výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností.
https://www.altaxo.cz/
Takže proklamovaná rovnost podmínek v podnikání neplatí pro všechny. Aneb všichni jsme si rovní, ale někteří jsou rovnější.
Další údaje jsou z roku 2012, tedy z doby,kdy vypukla finanční krize a všichni jsme si museli utahovat opasky.
Úřady v některých evropských státech zvažují, že zruší dávné tabu a uvalí na církevní majetek daně, aby tak částečně zaplnily vyprázdněné státní kasy a ulehčily financování duchovních ze strany státu. V souvislosti se sněmovnou schváleným zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi se o toku peněz mezi státem a církvemi vede živá debata i v Česku.
Církve v Evropě vlastní řadu budov, polnosti a lesy, které pronajímají či "propachtovávají", některé podnikají, jiné mají obrovské příjmy z obchodů s cennými papíry. Italský premiér Mario Monti proto navrhl, aby katolická církev platila daně z nemovitostí, které pronajímá k jiným než duchovním účelům. Totéž zvažují radnice měst kontrolovaných opozičními socialisty ve Španělsku, kde jsou v rukou jednotlivých diecézí rozsáhlé polnosti a také 100 tisíc budov.
Špatná finanční situace charakterizuje hospodaření diecézí i jednotlivých farností ve většině postkomunistických zemí, v nichž byl církevní majetek po druhé světové válce zkonfiskován a po roce 1989 zase postupně vrácen, byť ne zcela.
To neplatí pro Polsko, kde byla podobně jako ve Španělsku katolická církev vždy velmi silná. Dnes v zemi nicméně vlastní jen přibližně 160 tisíc hektarů polností a lesů využitelných k propachtování. Hlavní část příjmů jí proto zajišťují mše, svatby, pohřby a placená výuka náboženství. Jen během nedělní mše se v případě malých farností vybere až 500 zlotých (3000 korun), stejnou částku obdrží kněz při pohřbu. Příjmy malých farností tak činí 30 000, velkých až 400 000 zlotých ročně.
Celkový příjem katolické církve odhadl server money.pl na 4,3 miliardy zlotých. Částky vybrané během mší, pohřbů a svateb přitom činily 1,2 miliardy, 1,3 miliardy vynesla výuka náboženství, 1,8 miliardy dělaly státní subvence. Vláda premiéra Donalda Tuska se navíc s představiteli katolického kléru letos v březnu dohodla, že od 1. ledna začnou daňoví poplatníci platit církvi dobrovolný příspěvek ve výši 0,3 procenta daňového základu. Ten nahradí státní Církevní fond s rozpočtem přibližně 90 milionů zlotých.
Katolické církvi v Polsku byl v rámci restitucí po roce 1989 vrácen majetek v hodnotě pět miliard zlotých, tři čtvrtě miliardy obdržela na dotacích od EU.
Římskokatolická církev připouští, že se nepřihlásí o všechen zabavený majetek. Mezi nemovitostmi je totiž celá řada zbořených, zchátralých nebo pro církev nevyužitelných budov, a nedá se proto očekávat velký zájem o jejich převzetí.
Historicky nejbohatší církev se přitom případnou správou navráceného majetku zabývá již několik let a dlouhodobě na základě archiválií, pozemkových knih a dalších dokumentů pracuje na identifikaci původního majetku.
To potvrzuje i člen augustiniánského řádu Juan Provecho. Jeho řád má již několik let shromážděné podklady o původním majetku řádu a ve chvíli, kdy zákon o majetkovém vyrovnání vstoupí v platnost, budou ho augustiniáni nárokovat.
"Jedná se především o zemědělskou a lesní půdu u Prahy o výměře přes 1 tisíc hektarů, která dříve patřila k našim velkostatkům. Navrácený majetek budeme pronajímat," řekl Provecho.
Nepočetný řád augustiniánů se stará o rozsáhlý klášter a kostel na Malé Straně, který mu byl vrácen v 90. letech. Menší část kláštera, jehož součástí je i pivovar, řád využívá pro vlastní účely. Většinu objektů, ale pronajímá hotelovému zařízení.
Když slýchám stesky, jak je církev chudá,. tak mě napadá:
chudoba cti netratí
kázat vodu pít víno
místo aby pastýř ovečky pásl, hledí je pořádně ostříhat
Věřím že spousta řadových kněží a jeptišek slouží církvi s upřímnou snahou pomáhat lidem a nevidí v tom jen výhodné koryto, Ale jako celek, jako instituce, působí cirkev, s přihlédnutím k výše uvedeným citacím spíše jako vychytralý byznysmen.
