Vábení krysařů bude zkouškou z politické dospělosti i u nás
Německé volby do Spolkového sněmu měly jednoznačný výsledek. Zvítězily tradiční strany CDU/CSU a SPD a díky politické gramotnosti německých voličů ani relativní úspěch europopulistické Alternativy pro Německo (AfD) nestačil na překonání pětiprocentní hranice pro vstup do Bundestagu. I tak výsledek AfD vyvolal celospolečenskou diskusi, kam že to německá demokracie směřuje. Nicméně platí, že se němečtí voliči nenechali ošálit skupinou eurokritiků, jejichž program se dá shrnout do jediné věty: vystoupení z eurozóny.
Zatímco němečtí populisté neprorazili, v Rakousku se po víkendových volbách do Národní rady ukazuje, že i přes těsnou většinu velké koalice sociálních demokratů a lidovců, je celkový počet hlasů pro pravicové populisty stále vysoký. I když tentokrát neprošla odštěpenecká frakce bývalé Haiderovy strany Pakt pro budoucnost Rakouska, celkový součet hlasů Svobodných a nového uskupení miliardáře Franka Stronacha se blíží téměř k 30 procentům voličů!
Pokud jde o naše volby, tak se prý čeští voliči momentálně odklánějí od tradičních stran a mají chuť zkusit něco nového. Bude proto zajímavé, jak si v říjnových volbách povedou nové populistické subjekty s částečně bizarními názvy Hlavu vzhůru, Úsvit přímé demokracie, ANO a SPOZ. Jsou to uskupení, která se ucházejí o přízeň lidí s žádostí o bianko šek důvěry. Na jakém základě? Na podobném jako kdysi Věci veřejné, jejichž designeři investovali pár desítek milionů, aby se VV dostaly do sněmovny a předvedly národu, jak „umí“ řídit ministerstva či samotný poslanecký klub.
Něco však mají tyto pseudopolitické subjekty společné: nelze je chytit za slovo, nebo chcete-li za program. Jejich programy totiž nejsou výsledkem vnitrostranické debaty a dlouhodobého působení v obecní, krajské a celostátní politice, nýbrž jsou zpravidla výplodem jednoho až maximálně pěti mozků. Autoři programů těchto politických rychlokvašek přistupují k psaní programu jako obchodníci, kteří hledají na trhu mezery. To je ostatně přirozené, protože tyto nové straničky nejsou ostatně ničím jiným, než takovými podnikatelskými projekty.
Dalším společným znakem těchto jepičích stran je skutečnost, za za jejich vznikem nestojí autentické hnutí, nýbrž vždy jedna ústřední figura (Bobošíková, Okamura, Babiš, Zeman), jež dokonce v některých případech subjekt zaštiťuje vlastním jménem. Od tohoto znaku lze logicky dovozovat, jak asi bude fungovat vnitrostranická demokracie v těchto seskupeních. Inu, zkouška z politické dospělosti nevyhnutelně čeká i nás. Doufejme, že si s ní poradíme stejně zodpovědným způsobem jako Němci.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...
Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny
Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...
„Všímá si kancléř vůbec, co se děje?“ Jak Německo poznamenal volební šok
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Německu Je sečteno. Spíše by se dalo říct zúčtováno. Němci koaliční vládě kancléře Scholze nicnedělání...
Léto plné silničních uzavírek. Přehled, kde v Česku mohou řidiči čekat potíže
Premium Ani letos při prázdninových toulkách po Česku nemohou lidé doufat v hladký průjezd po tuzemských...
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o příměří, Rusko se zdrželo hlasování
Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a...
Už žádné dveře otevřené dokořán. Portugalsko zpřísňuje migrační politiku
Portugalská vláda oznámila akční plán, který zpřísní pravidla pro vstup migrantů. Naopak také...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.