Na torontské schůzce nejvyspělejších států světa G20 se střetnou dva odlišné pohledy na řešení hospodářské krize – americký a evropský přístup jsou tak různé, že se zatím nerýsuje žádná shoda mezi klíčovými hráči světové ekonomiky. Tento konflikt přitahuje hlavní pozornost médií, ale skutečná výzva summitu G20 je někde jinde, a sice v regulaci finanční branže.
Podle Američanů není teď vhodná doba na snižování dluhů, ale je třeba naopak povzbudit hospodářský růst. Strach z recese je na druhé straně Atlantiku silnější než strach z rostoucího zadlužení. USA mají Evropanům za zlé, že chtějí především sanovat státní finance a obávají se, že tím zadusí křehký hospodářský růst. Obamova administrativa se hněvá hlavně na Německo, které svým veřejným rozpočtům uložilo přísnou dietu. Je tu velké riziko, že spor mezi americkým prorůstovým přístupem a evropským utahováním opasků zastíní akutní potřebu koordinace reforem finančních trhů.
Na londýnské schůzce států G20 před více než rokem se účastníci shodli na regulaci finančních trhů. Od té doby se však nestalo nic, co by se dalo nazvat mezinárodně koordinovanými reformami. Dokud si budou všichni hrát na svém písečku a nakrásně i provedou dílčí změny pravidel hry pro finanční instituce, nebude to nic platné. Tržní aktéři se prostě přesunou tam, kde je pro ně příznivější prostředí. To je důvod, proč musí státy najít společnou vůli ke změně globálního prostředí.
Právě na finančních trzích vypukla krize, která postupně přerostla v krizi hospodářskou. Státy přispěchaly ohroženým bankám na pomoc veřejnými prostředky a poté se ocitly samy v potížích. Banky mezitím vesele vydělávají dál a nemají chuť vzdát se svého vyděračského potenciálu vůči státům. Banky vědí, že dokud budou dost velké, politici je nenechají padnout. Vědí, odkud jim hrozí nepříjemná omezení, a proto intenzivně lobbují proti regulaci svých riskantních obchodů. Jejich lobby je mocná a v evropských metropolích i účinná. Drtivá většina expertů, kteří politikům v těchto otázkách radí, totiž vůbec není nezávislá. Důsledek? V hlavních městech Evropy politikům chybí kuráž k regulaci finančních trhů.
Nyní se ale situace poněkud změnila. Nově se už v Berlíně ani Londýně nemohou vymlouvat na to, že Američané při snahách o finanční regulaci s Evropou netáhnou za jeden provaz. Obama totiž přijel do Toronta s převratnou novinkou. Má v ruce obsáhlou legislativu reformující pravidla pro nakládání s vlastním kapitálem bank, kterou mu schválil jak Senát, tak Sněmovna reprezentantů. Jedná se o největší reformu regulačních opatření ve finančním sektoru, kterou USA pamatují od velké hospodářské krize 30. let minulého století. Evropané mají všechny důvody nyní od slov přikročit také k činu. Víc kontroly ze strany států a omezení rizikového chování bank je nezbytné k ochraně před dalšími finančními krizemi.
Pro světové hospodářství bude klíčové, jestli se podaří G20 dodržet sliby nebo jestli zůstane jen u společných obecných deklarací. Motto víkendové schůzky skupiny G20 je optimistické „Obnova a nový začátek“ – uvidíme, jestli se na obou stranách Atlantiku dokážou nejvyspělejší země světa dohodnout na tom, co je pro světové hospodářství skutečně důležité.
