Spolupráce s Rusy a Číňany proti íránské hrozbě je nezbytná

Spojené státy a Rusko se dohodly, že budou společně stupňovat tlak na Írán, aby se vzdal svých jaderných ambicí. Mezinárodní společenství již předložilo teheránskému režimu kompromisní dohodu a čas pro její přijetí rychle utíká. Je naprosto nezbytné, aby se Írán vzdal záměru sestrojit jadernou bombu. Írán ale zatím nejedná podle představ Západu, a tak je třeba spojit síly.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii nabízí Teheránu kompromis, který spočívá ve výměně íránského uranu za hotové palivo pro výzkumný reaktor. Vychází se z toho, že ve využití jádra pro civilní účely není možné Íránu bránit. Írán však dosud nabídku nepřijal. Obohacený uran může být použit jako palivo do jaderných elektráren, ale také jako materiál pro výrobu atomové pumy. Proti Íránu už proběhlo několik sankčních kol, která měla signalizovat, že mezinárodní společenství pod hlavičkou OSN myslí svá varování vážně. Problémem však byl dosud postoj Moskvy a Pekingu. Nyní však můžeme konečně doufat, že i Rusko a Čína jsou připraveny připojit se k tvrdšímu postupu proti Teheránu.  

Začátkem října se poprvé po 30 letech setkali v Ženevě zástupci Washingtonu a Teheránu, aby spolu jednali o íránském atomovém programu. Tehdy už se zdálo, že se blýská na lepší časy v těžce pošramocených vztazích obou zemí. Protože však Islámská republika nedbá naléhání světového společenství, aby zprůhlednila svůj jaderný program, Obama před pár dny prodloužil hospodářské sankce vůči Íránu o další rok. A další kroky mají následovat. 

Prezident Obama je nyní na návštěvě Asie a po svém singapurském setkání s premiérem Medveděvem oba státníci zdůraznili odhodlání pokračovat nadále v tlaku na Írán společně. Je velmi pravděpodobné, že se Obama při návštěvě Číny bude snažit dohodnout s čínskou vládou na tomtéž. Švédské předsednictví EU také jasně deklarovalo, že není možné vůči Teheránu ustupovat a že si Írán musí vybrat mezi pomocí EU s mírovým rozvojem jádra a dalšími sankcemi. 

Západ hledá spojence na velké šachovnici světové politiky, protože mu už dochází trpělivost. Dohady s Teheránem o obohacování uranu se vlečou a výsledků je poskrovnu. Hrozivá perspektiva jaderně ozbrojeného Íránu je velmi dobrým příkladem toho, že v současném světě existují problémy, které lze řešit pouze ve spolupráci s ostatními hráči. Jakkoli může být v řadě věcí náš pohled na svět odlišný od pohledu Moskvy a Pekingu, v řadě případů je spolupráce s nimi nezbytná. Teprve když tlak na Írán poroste na všech frontách, bude šance na úspěch.