Slovenské volby a jejich inspirace pro nás
Směr-SD získal přes 44 % hlasů, což je úctyhodný výsledek, ke kterému se sluší Robertu Ficovi poblahopřát. Nečekaně vysoká volební účast (59 %) ještě umocňuje přesvědčivost Ficova vítězství. Teď už bude na nové vládě Směru, aby dodržela slovo. Za prvé je nutné, aby Fico dokázal, že přes výraznou většinu v Národní radě je schopen odolat pokušení (u nás v České republice dobře známému) hesla „vítěz bere vše“. Zatím to vypadá, že Směr nabídne veškeré kontrolní funkce v parlamentu opozici.
Za druhé je třeba, aby jeho vláda nemilosrdně postihovala veškeré projevy korupčního jednání. Voliči Směru mají vysoká očekávání, která nebude v době hospodářské krize lehké naplnit. Toho si je vědom i Fico. Je proto jasné, že druhá vláda Směru se bude od jeho prvního vládního období z let 2006 – 2010 lišit. Navíc nebude mít Robert Fico žádného koaličního partnera, na kterého by se mohl na konci volebního období vymlouvat.
Podstatné pro nás jako sousedy a partnery v EU je, že Ficův Směr je výrazně proevropskou stranou. V nastávajícím období bude třeba ratifikovat trvalý záchranný fond eurozóny a v tomto bodu část pravicové opozice Ficův kabinet dokonce podpoří. To dokumentuje, že na Slovensku je to s evropským a zahraničně-politickým konsensem podstatně lepší, než například u nás.
Stejně jako v ČR se na Slovensku setkáváme s fenoménem, kdy pravice a většinový pravicový tisk systematicky nálepkují levicové voliče jako hlupáky, lidi neschopné a neúspěšné, kteří se nedokáží sami zorientovat a kteří se nechají omámit nerealistickými sliby. Výsledky slovenských voleb ukázaly, že voliči si přejí proevropskou vládu, která v době hospodářského útlumu a fiskální konsolidace dovede chránit elementární soudržnost společnosti.
S ohledem na míru znechucení vládní politikou a korupčními kauzami u nás je asi nejdůležitějším momentem slovenských voleb fakt, že se Slováci nenechali odradit a nerezignovali na možnost něco volbami změnit. Zároveň odolali hnědému pokušení volit nacionalisty. Kéž by toto odhodlání platilo v budoucnu i pro české voliče.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Odpověď „západním štváčům“. Rusko se pustilo do taktického jaderného cvičení
Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití taktických...
Dle gest jsme srovnali, hlásil Havlíček. Poslanci při jednání hlásili skóre hokeje
Poslanci stihli během úterní rozpravy nad novelou zákona proti praní špinavých peněz informovat od...
Fiala mluvil s Netanjahuem, členové vlády mluví o zatykači z Haagu opatrně
Premiér Petr Fiala si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu. O zatykač na něj,...
Černomořská flotila dále slábne. Zasáhli jsme korvetu Ciklon, hlásí Kyjev
Ukrajinská armáda oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.