Poučil se Západ z globální války proti terorismu?
Lekcí z uplynulé dekády války s terorismem je hned několikero:
1/ V dnešním světě neexistuje žádná jakkoli silná velmoc, která by dokázala čelit globálním výzvám sama
Doba, kdy se Bílý dům v čele s Bushem juniorem oddával iluzi jediné supervelmoci, která změní svět k obrazu svému, je dávno pryč. Po deseti letech války s terorem jsou USA vyčerpány dvěma vleklými a drahými válkami. Současný Bílý dům odmítá bushovské sólo-akce a naopak hledí obnovit spojenectví v rámci mezinárodních institucí a sází na kooperaci. To je velká šance i pro Evropskou unii, která musí zaujmout odpovídající postavení na světové politické scéně.
2/ Západ přestal věřit v politiku násilné změny režimu zvenčí
Americká invaze do Iráku z roku 2003 brzy ukázala, kde jsou limity vojenské síly. Taktéž vleklý konflikt v Afgánistánu donutil postupně NATO přehodnotit své ambice na kompletní transformaci tamější společnosti a politiky. Dnes to vypadá tak, že západní spojenci postupně předají správu země do afgánských rukou a na vládě země se bude podílet také Tálibán.
3/ Západ si často pletl stabilitu s bezpečností
Nejen USA a Izrael, ale i Evropané si z obav před islámským fundamentalismem zadali s autoritativními režimy arabského světa. Dalším poučením z uplynulé dekády je fakt, že Západ může přitahovat pozitivním příkladem svých hodnot pouze tehdy, pokud je sám bude ctít. Týrání vězňů na Guantánamu či vydávání podezřelých osob do zemí, kde jim hrozí mučení vyvolaly v islámském světě zbytečnou nenávist vůči USA a v samotné Evropě prohloubily nedůvěru ke spojencům.
4/ Kazatelé nevyhnutelného střetu civilizací se mýlili
Takzvané „arabské jaro“ nám ukazuje zcela jinou tvář islámského světa, než byla ta, kterou nám násilím vnutil Usáma Bin Ládin. Islámský fundamentalismus sice zůstal nebezpečný, ale jak je vidět, zápas za svobodu a lidskou důstojnost jde napříč kulturami a náboženstvími. Během revolucí v severní Africe a na Blízkém východě zatím nehrála nenávistná ideologie Al-Káidy žádnou roli. Ani památky po protizápadních heslech nebo pálení amerických vlajek. Nejásejme předčasně, ale faktem je, že mládež v ulicích Káhiry, Tunisu, Benghází a Damašku volá po demokracii a svobodě.
Dnes, deset let po útocích na newyorská dvojčata, už neslyšíme o „globální válce proti terorismu“ a to je dobře. Nebezpečí teroristických útoků sice zcela nepominulo, ale Západ pochopil, že proti džihádistům se nedá bojovat vojensky a vrátil boj proti teroristům tam, kam patří: do rukou tajných služeb, jejich specializovaných jednotek a policie.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fiala mluvil s Netanjahuem, členové vlády mluví o zatykači z Haagu opatrně
Premiér Petr Fiala si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu. O zatykač na něj,...
Černomořská flotila dále slábne. Zasáhli jsme korvetu Ciklon, hlásí Kyjev
Ukrajinská armáda oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném...
Na Rychnovsku se střetl vlak s autem, tragickou nehodu nepřežili dva lidé
Při dopravní nehodě auta s vlakem v Čermné nad Orlicí na Rychnovsku zemřeli dva lidé. Na místě...
Poslanci kývli na možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění
Přímý přenos Poslanci schválili možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění. Pomoci to má těm,...
Rozdáváme tělové mléko Kind od Mádara ZDARMA
Kosmetiku Mádara určitě od nás už znáte – potkat jste je mohli veletrhu FOR KIDS v Praze nebo také v nedávném v uživatelském testování, kde jsme...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.