Poselství WikiLeaks a cena za dopadení Saddáma Husajna

Internetová platforma WikiLeaks rozbouřila celosvětové veřejné mínění. Tajné dokumenty z archívů americké armády prozradily mimo jiné, že válka v Iráku stála život minimálně o 15 tisíc lidí víc, než se doposud uvádělo. Celkem tak padlo za oběť válce více než 100 tisíc Iráčanů, převážně civilistů.

Válku zahájil roku 2003 George W. Bush ve jménu obrany demokracie. Legitimita jeho kroku byla a dodnes zůstává, mírně řečeno, sporná. Současný americký prezident Barack Obama si vytýčil za cíl odejít z Iráku, a to co nejrychleji. I jeho administrativa však kritizuje WikiLeaks za zvřejňování citlivých údajů. Prý představují bezpečnostní riziko. Co si tedy o únicích tajných dokumentů z Pentagonu myslet?

WikiLeaks nás především upozorňuje na starou známou věc: že každá válka je plná špinavostí, i když to oficiální místa nerada přiznávají. V případě iráckého tažení šlo též o mučení iráckých vězňů, jejich ponižování a znásilňování. Těchto činů se dopouštěly zejména irácké bezpečnostní síly, i když ani zde není americká armáda zcela bez viny.

Je namístě se rovněž ptát, co vlastně tato válka USA a Západu přinesla? Není sporu o tom, že Saddám Husajn byl diktátor, který tyranizoval vlastní obyvatelstvo. Cena za jeho dopadení se však ukazuje jako vysoká. Irák je stále ještě dalek označení stabilizovaného státu s demokratickými poměry. V zemi je aktivní Al-Káida a vše nasvědčuje tomu, že si zde tato teroristická síť začala masivně budovat své pozice teprve po pádu iráckého diktátora. Vojenská intervence nepřinesla USA ani žádné nové spojence na Blízkém Východě. Naopak, ti, kteří od počátku kritizovali invazi, jsou nyní ještě zarytějšími nepřáteli Západu. A ti, kteří z odstranění Saddáma profitovali, jako třeba šíité, hledají své ochránce jinde, zejména v Iránu. Křehká rovnováha sil v celém regionu je tudíž v důsledku války vychýlena ve prospěch zapřisáhlého nepřítele USA – iránského prezidenta.

Není lehké posoudit, do jaké míry je skutečně zodpovědné zveřejnit na internetu citlivé informace o odvrácené tváři války v Iráku. Kritici zřejmě právem upozorňují, že zveřejněná data jsou jednostranně zaměřená proti USA a že pouze podpoří negativní obraz západních spojenců v islámském světě. Na to je třeba namítnout, že WikiLeaks odhaluje pravdu, i když třeba jen její část. V tomto ohledu je platforma WikiLeaks spíše hlídacím psem demokracie a nikoli tím, kterého je třeba za každou cenu umlčet.

Jedno je v důsledku zjištění o poměrech v Iráku však již nyní jisté: západní společnosti včetně té české budou muset snést pravdu o okolnostech, které každou válku provázejí. Možná bude kvůli iniciativě WikiLeaks pro politiky napříště daleko těžší před veřejností obhájit nutnost vstupovat do sporných válek nebo navyšovat vojenské kontingenty tam, kde výsledek nasazení je krajně nejistý.