Londýn – Varšava – Praha. Tři reakce na novou situaci v EU
Velká Británie účast na reformním procesu pod tlakem londýnské City a domácích euroskeptiků odmítla a nyní se spekuluje nejen o jejím dalším vztahu k eurozóně, ale i o jejím setrvání v EU. Eurozóna ještě nemá vyhráno a bude se dál nějakou dobu potýkat s krizí. Šance, že nakonec vyjde z této krize posílena, je však po uplynulém týdnu zase o něco větší. Bude postupně směřovat k fiskální a politické unii, ale již bez účasti Velké Británie. Pro britský vliv v Evropě a ve světě to bude v dlouhodobém horizontu znamenat zcela jistě újmu. Přesto bude mít Londýn i dál velký význam jako jedno z center finančního světa. Britové zůstanou nezanedbatelnou mocenskou a vojenskou veličinou mimo jiné díky zvláštní vazbě na USA.
Poláci také nejsou členy eurozóny, avšak přemýšlí o vzniklé situaci diametrálně jinak: uvnitř EU vzniká nové společenství, které má své jádro v eurozóně. Doposud se rozhodnutí týkající se společného rozpočtu EU, legislativy a vnitřního trhu Unie přijímala společně všemi členy. Do budoucna si členské státy eurozóny budou chtít řadu otázek ujasnit mezi sebou ještě před tím, než budou do rozhodování zapojeni ostatní členové EU. Poláci se proto sebevědomě přihlásili k plánu na přijetí eura, i přes současné problémy eurozóny. Vědí, že když evropský vlak s jednotnou měnou nabírá na rychlosti, v budoucnu nebude už tak snadné do něj nastoupit. Polská vláda totiž chápe jednotnou měnu jako civilizační projekt a nikoli jen jako finančně-hospodářský nástroj.
Na rozdíl od Varšavy Praha váhá a nešetří pesimismem. Naše vláda zvolila prozatím zdrženlivý postoj, který je v ostatních zemích vnímán jako euroskeptický. Obraz Česka jako integrační brzdy se ustálil. Premiér Nečas vysvětlil svou pozici tak, že pokud nejsme členy eurozóny, nechceme se podřizovat společným závazkům ve stabilizaci veřejných financí (zvláštní od předsedy "vlády rozpočtové odpovědnosti"). Vláda prý musí podrobně zkoumat navržené novinky. To je legitimní. Je však na místě se obávat alibismu premiéra a šéfa ODS, který příliš EU nerozumí. Je možné, že zatím jen testuje, jak budou reagovat národovci v jeho straně a eurofobní prezident (od kterého se ostatně již první pochvaly dočkal).
ODS a někdy i TOP 09 rády papouškují po britských konzervativcích jejich argumenty proti hlubší spolupráci v Evropě. Trpká zkušenost je však taková, že z této taktiky naši občané nikdy nic neměli. Obvykle jsme sehráli jen roli užitečných idiotů v partii, kterou si nakonec diplomaticky zruční Britové dohráli bez nás. Praha není Londýn a nikdy nebude.
Naší volbou tedy musí být polská strategie. Česká republika, stejně jako Polsko, dlouho usilovala o to, stát se pevnou součástí západní Evropy a vybřednout z nejisté šedé zóny mezi Východem a Západem. Je proto na místě požadovat širokou veřejnou debatu o důsledcích české absence v koalici ochotných kolem jádra EU – a sice debatu politiků, nikoli účetních. Jakákoli vláda má vůči svým občanům povinnost udržet si co největší manévrovací prostor k ochraně jejich zájmů. Naše současná pozice nesmí být znehodnocena tím, že zůstaneme za dveřmi sálu, kde se rozhoduje o budoucnosti EU, jíž jsme členem.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
V Rusku zatkli kvůli podvodu bývalého generála. V minulosti kritizoval vedení
V Rusku zatkli a umístili do vazby bývalého velitele 58. armády Ivana Popova, který je podezřelý z...
Přívalové lijáky zvedají hladiny řek na západě. Déšť zalil železniční přejezdy
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal protipovodňovou výstrahu. Týká se vodních toků, které...
Pavel si vyzkoušel letecký simulátor, hokejistům s posilami předpovídá úspěch
Za přísnějších bezpečnostních opatření začal v úterý prezident Petr Pavel se svou chotí Evou...
Fiala mluvil s Netanjahuem, členové vlády mluví o zatykači z Haagu opatrně
Premiér Petr Fiala si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu. O zatykač na něj,...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.