Klonované jídlo v EU
Evropský parlament na svém posledním zasedání velkou většinou odhlasoval potřebu úplného zákazu potravin z klonovaných zvířat na evropském trhu. Zástupci Komise a ministři členských zemí byli kupodivu proti takovému explicitnímu zákazu.
Evropané jsou však dlouhodobě podle výzkumů veřejného mínění proti konzumaci klonovaných živočichů. Výsledek hlasování Evropského parlamentu je tudíž třeba brát jako jasný vzkaz většiny evropských občanů svým vládám. K dalšímu zvyšování produkce masa pomocí klonování zvířat není absolutně žádný důvod. Masa máme v EU spíše nadbytek. Klonování je proto zbytečné a krom toho je také eticky problematické. Dokud nebude klonování zvířat na maso v evropských zemích společensky akceptováno, nemělo by se na jeho zavádění tlačit. Jinak riskujeme důvěru spotřebitelů.
V USA je povolen prodej produktů z klonovaných zvířat, protože tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv neshledal jejich nebezpečnost pro spotřebitele. U nás v Evropě sice pověřený úřad také neoznačil maso a mléko z klonovaných jedinců za škodlivější než klasické výrobky, ale upozornil na nedostatek spolehlivých dat, která by mohla jednoznačně vyvrátit rizika takových potravin pro lidi.
Při posuzování dopadů klonování v potravinářství je potřeba hledět nejen na člověka a jeho bezpečí. Jde také o zvířata samotná, o jejich zdraví a pohodu. Existuje evropská směrnice o ochraně hospodářských zvířat, která zakazuje takové chovné postupy, které by mohly působit zvířatům utrpení. Je přitom přece zcela lhostejné, zda jde o uměle či přirozeně vypěstované kusy. Dosud je například známo, že klonovaná zvířata se z nějakého důvodu dožívají nižšího věku a trpí ve větší míře některými nemocemi a zdravotními postiženími. Do vypracování normy zakazující maso a mléko z klonovaných kusů (a to i jejich dovoz ze třetích zemí) bude platit moratorium na prodej těchto výrobků. Průmyslová produkce klonovaného masa se proto ještě nějaký čas na náš stůl nedostane.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
| Další články autora |
Praha podporuje stovky dárců, za krev dostanou roční kupón zdarma. Kdo konkrétně ho získá?
Metropole znovu ocení dlouholeté bezpříspěvkové dárce krve. Celkem 321 lidí letos získá roční kupon...
Jak dobře znáte úspěchy českého hokeje?
Česká hokejová reprezentace má za sebou desítky nezapomenutelných momentů, které se zapsaly do...
Pánové, zahoďte džíny a přestaňte se pařit. Králem vedra je len, ramie nebo konopí
V létě vás před horkem nemusí chránit jen klasické bavlněné šortky a tričko. Existuje celá řada...
Praha otevře na dva dny muzea zdarma. Které umělecké expozice navštívíte bez placení?
Hlavní město se v květnu opět připojí k celosvětové iniciativě, jejímž cílem je přiblížit...
5 důvodů, proč si modernizace smíchovského nádraží zaslouží vaši pozornost. Je to unikát
Praha buduje dopravní terminál, který v Česku zatím nemá obdoby. Modernizace smíchovského nádraží...
MS hokej 2026: Česko proti Slovinsku nenavázalo na výhru s Dánskem
Čeští hokejisté v sobotu večer na mistrovství světa nastoupili k druhému zápasu základní skupiny....
Češi vstoupili do MS v hokeji 2026 vítězně. Ve Fribourgu ovládli zápas s Dánskem
Česká hokejová reprezentace vstoupila do mistrovství světa ve Švýcarsku vítězně a zapsala si první...
1. den MS v hokeji 2026 ve Švýcarsku: Češi porazili Dánsko, Švédsko vyzvalo favority MS
Mistrovství světa v hokeji 2026 odstartovalo nabitým programem a hned první hrací den nabídl...
2. den MS v hokeji 2026 ve Švýcarsku: Češi překvapivě padli, Slovensko oslavilo vítězství
Druhý hrací den mistrovství světa v hokeji 2026 nabídl šest zápasů základních skupin. Do akce šla...

Je vám přes čtyřicet? Soutěžíme o přírodní doplněk stravy MenoVit Balance
Období po čtyřicítce přináší řadu změn, které mohou ovlivnit fyzickou i psychickou pohodu. Dopřejte si proto přírodní podporu v čase, kdy ji vaše...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1834x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.



















