Eurobondy, úrokový paradox a Německo pod tlakem
Angela Merkelová prosazuje strukturální reformy a rozhodně odmítá eurobondy, které naopak prosazuje nový francouzský prezident Hollande. Eurobondy rozumíme společné dluhopisy, které by eurozóna vydala jako celek, takže by se cena půjčených peněz jednotlivým zemím zprůměrovala. Jižní ohrožené členské státy by získaly levnější půjčky a naopak Německu by se úroky prodražily.
V poslední době jsme v Evropě svědky úrokového paradoxu, kdy Německo profituje z krize eurozóny tím, že si půjčuje u centrálních bank jiných států či fondů na finančním trhu zcela zdarma. Logika finančních trhů je neúprosná: ten, komu se vede dobře, dáme peníze zdarma. Ten, který se ocitl v nouzi, musí zaplatit velký úrok.
Začarovaný kruh fiskálních škrtů a vysokých úroků spočívá v tom, že pokud jsou úrokové sazby nad úrovní růstu, musí daný stát víc šetřit a škrtat, aby snížil dluhy, což zase podvazuje růst a tak stále dokola. Tato cesta evidentně k návratě ztracené důvěry finančních trhů v krizové země nepovede. Pokud se má úrok jakožto cena peněz pro tyto státy snížit, bude třeba zavést eurobondy.
Kancléřka Merkelová je se svým tvrdošíjným odmítáním eurobondů stále osamocenější. Na summitu G8 většina účastníků myšlenku eurobondů podpořila. OECD je také považuje za dobrý instrument a ani Mezinárodní měnový fond je neodmítá. Zavedení eurobondů nebude už z právního hlediska snadnou operací, mohlo by být ale spolu s dalšími opatřeními (rozpočtové úspory, strukturální reformy, projektové eurobondy na cílenou podporu infrastruktury a energetických inovací …) východiskem ze současné situace. Společný evropský dluhopis by byl jen logickým krokem k doplnění měnové unie o unii hospodářskou a politickou.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Na hřbitově v Petrohradu přibyla nová socha. Zvětšený Prigožin s náhrobkem
Zesnulý ruský oligarcha a šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se v Rusku dočkal...
Senát rozhodne o nové definici znásilnění i výši příspěvku na péči
Přímý přenos Změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk bude...
Posílili jste národní hrdost, řekl Fiala mistrům světa. Dostal podepsaný dres
Premiér Petr Fiala uvítal v Kramářově vile hokejové mistry světa. Poděkoval jim za zisk titulu. „Je...
Senát schválil novelu, která usnadní podmínky uplatnění zubařů ze zemí mimo EU
Senát podle očekávání potvrdil souhlas se svou novelou, která má usnadnit zapojení zubních lékařů...
Byt 2+kk, po rekonstrukci, Šmeralova, Olomouc
Šmeralova, Olomouc
12 800 Kč/měsíc
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.