Eurobondy, úrokový paradox a Německo pod tlakem

Středeční schůzka zemí EU v Bruselu znovu ukázala, že Evropa je rozdělená v náhledu na východisko z krize eurozóny. V jednom ohledu se však uvažování o cestě z krize přece jen proměnilo: samotná fiskální konsolidace v době recese nejzadluženějším státům nepomůže a je třeba podpořit růst a zaměstnanost. Jak to ale udělat?

Angela Merkelová prosazuje strukturální reformy a rozhodně odmítá eurobondy, které naopak prosazuje nový francouzský prezident Hollande. Eurobondy rozumíme společné dluhopisy, které by eurozóna vydala jako celek, takže by se cena půjčených peněz jednotlivým zemím zprůměrovala. Jižní ohrožené členské státy by získaly levnější půjčky a naopak Německu by se úroky prodražily.

 

V poslední době jsme v Evropě svědky úrokového paradoxu, kdy Německo profituje z krize eurozóny tím, že si půjčuje u centrálních bank jiných států či fondů na finančním trhu zcela zdarma. Logika finančních trhů je neúprosná: ten, komu se vede dobře, dáme peníze zdarma. Ten, který se ocitl v nouzi, musí zaplatit velký úrok.

 

Začarovaný kruh fiskálních škrtů a vysokých úroků spočívá v tom, že pokud jsou úrokové sazby nad úrovní růstu, musí daný stát víc šetřit a škrtat, aby snížil dluhy, což zase podvazuje růst a tak stále dokola. Tato cesta evidentně k návratě ztracené důvěry finančních trhů v krizové země nepovede. Pokud se má úrok jakožto cena peněz pro tyto státy snížit, bude třeba zavést eurobondy.

  

Kancléřka Merkelová je se svým tvrdošíjným odmítáním eurobondů stále osamocenější. Na summitu G8 většina účastníků myšlenku eurobondů podpořila. OECD je také považuje za dobrý instrument a ani Mezinárodní měnový fond je neodmítá. Zavedení eurobondů nebude už z právního hlediska snadnou operací, mohlo by být ale spolu s dalšími opatřeními (rozpočtové úspory, strukturální reformy, projektové eurobondy na cílenou podporu infrastruktury a energetických inovací …) východiskem ze současné situace. Společný  evropský dluhopis by byl jen logickým krokem k doplnění měnové unie o unii hospodářskou a politickou.

 

Autor: Libor Rouček | čtvrtek 24.5.2012 14:27 | karma článku: 9,59 | přečteno: 749x

Další články autora

Libor Rouček

Čtěte životopisy kandidátů!

Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.

18.5.2014 v 13:51 | Karma: 12,39 | Přečteno: 591x | Diskuse | Politika

Libor Rouček

Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?

Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.

11.5.2014 v 8:07 | Karma: 12,66 | Přečteno: 997x | Diskuse | Politika

Libor Rouček

Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes

Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.

5.5.2014 v 10:46 | Karma: 18,20 | Přečteno: 1394x | Diskuse | Politika

Libor Rouček

10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje

Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.

2.5.2014 v 9:14 | Karma: 12,08 | Přečteno: 391x | Diskuse | Politika

Libor Rouček

„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda

Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.

18.4.2014 v 8:29 | Karma: 12,31 | Přečteno: 522x | Diskuse | Politika

Nejčtenější

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně

16. dubna 2025  19:27

Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...

Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec

18. dubna 2025  9:30,  aktualizováno  19.4 7:18

Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

21. dubna 2025,  aktualizováno  12:07

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...

Podvodníci připravili fanoušky Oasis prodejem falešných vstupenek o miliony

24. dubna 2025  7:56

Kvůli podvodům se vstupenkami přišly tisíce fanoušků britské kapely Oasis v přepočtu o více než...

Jihokorejská prokuratura obžalovala exprezidenta Mun Če-ina, viní ho z korupce

24. dubna 2025  7:32

Jihokorejská prokuratura obžalovala ve čtvrtek někdejšího prezidenta Mun Če-ina z údajného...

Premiér Fiala na konferenci představí vizi vzdělávání. Zaměří se na digitalizaci

24. dubna 2025  7:30

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek na konferenci Vzdělání pro 21. století představí současné výzvy...

O víkendu dorazí přízemní mrazíky. Dny budou ale slunečné

24. dubna 2025  7:05

Zatímco čtvrtek a pátek přinese na velké části území déšť i výjimečné bouřky, víkend bude opět...

  • Počet článků 186
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1833x
Narozen 1954 v Kladně, v roce 1977 emigroval z politických důvodů do Rakouska. 1984 doktorát z politologie a sociologie na Vídeňské univerzitě.
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.