Co takhle polské déja vu? Ne, díky!
Starý mládenec Jaroslaw Kaczynski je šéfem opoziční strany Právo a spravedlnost, která prosazuje Polsko národovecky konzervativního střihu. Jeho vize Polska je bohužel svět včerejška. I Kaczynského volební projevy znějí jako z jiné doby: „Musíme zvítězit pro naši vlast. Vše pro Polsko, protože Polsko je nejdůležitější!“ Nemusíme se vracet v paměti moc daleko, abychom si vzpomněli, jak to Kaczynski s rolí Polska v Evropě myslí. V době společného vedení země v letech 2006 a 2007 tehdejší premiér Jaroslaw a jeho dvojče Lech v prezidentském křesle zavedli svou konfrontační zahraniční politikou Polsko v Evropě do úplné izolace.
Odpor Kaczynských proti Unii je ale iracionální. Členství Polska v EU přineslo zemi značné výhody mimo jiné v podobě čerpání strukturálních fondů. Polsko bylo před vstupem Bulharska a Rumunska nejchudší zemí v Unii a vedlo v žebříčku zemí s nejzaostalejšími regiony v rámci EU. V nepříliš výkonném zemědělství pracuje téměř 30% Poláků, takže ekonomika má ještě velkou výzvu restrukturalizace a modernizace před sebou. Ty se však nepovedou bez schválení reforem, které prosazuje Tuskova liberálně konzervativní vláda. Zemřelý prezident vedl zákopovou válku s premiérem, nepokrytě spolupracoval se svým dvojčetem v opozici a rád blokoval modernizační návrhy vlády. Soužití prezidenta Kaczynského s Tuskovou vládou by se dalo označit za permanentní konflikt a není důvod si myslet, že Jaroslaw Kaczynski by se v prezidentském paláci choval jinak.
Polský prezident má ústavou dané relativně silné pravomoci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Polsko převezme předsednictví v EU v druhé polovině příštího roku a bude proto velmi důležité, zda bude hlavou státu proevropský politik upírající zraky do budoucnosti, nebo nacionálně konzervativní eurofob s odporem k pokroku. V současné volbě hlavy státu si Polsko zvolí mezi modernizací a světem včerejška. My můžeme spolu s progresivní částí polské společnosti jen doufat, že nezažijeme polské déja vu.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Všechny nás to zasáhlo. Situace je napjatá nejen na Slovensku, reagoval Fiala
Premiér Petr Fiala ve středu večer na CNN Prima News ohledně atentátu na slovenského premiéra...
Na Děčínsku narazil vlak do spadlého stromu, trať do Německa stála
Vlak jedoucí z Drážďan do Prahy narazil v Dolním Žlebu na Děčínsku do stromu. Cestující se museli...
Do mostu v Texasu narazilo plavidlo a poškodilo ho. Do vody uniká palivo
Do mostu v Galvestonu v americkém státě Texas ve středu narazilo plavidlo a do okolních vod uniká...
Prodej rodinného domu, 120 m2, Vrbice
Vrbice, okres Jičín
4 819 500 Kč
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.