Co by obnášely sankce proti Rusku pro nás?
Zatím se nezdá, že by ruský prezident hodlal v krymské krizi ustoupit. Další a další jeho kroky nás utvrzují v tom, že Rusko pokračuje v eskalaci napětí. Rusko porušilo mezinárodní právo a všichni cítíme, že je třeba jednat. Hrozící anexe Krymu pod fíkovým listem referenda, ve kterém budou za pár dnů moci krymští obyvatelé volit odpověď mezi dvěma „ano“, je dokladem dalšího stupňování konfliktu. Politici a diplomaté Západu si na obou březích Atlantiku kladou otázku, jaká odveta by Putinovu administrativu zasáhla nejcitelněji. Už nejen Washington, ale i Evropská unie začala hrozit sankcemi vůči Moskvě.
Na naší domácí půdě se zatím daří jakž takž držet jednotný tón, i když ohledně sankcí se názory českých politiků různí. To je přirozené a komentátoři stejně přirozeně tíhnou k tomu, politiky podle jejich postoje k sankcím nálepkovat na ty odvážné a na ty proruské. Realita je však o poznání složitější.
Než se EU dohodne na hospodářských sankcích vůči Rusku, je třeba si ujasnit, koho a jak tyto kroky postihnou a také zda, a jak rychle, mohou přinést kýžený výsledek. Důvodem je skutečnost, že Rusko a EU jsou silně provázány sítí obchodních a investičních vztahů. Rusko je třetím nejdůležitějším obchodním partnerem EU a z Ruska sem přichází více než třetina plynu a ropy. Je tedy nasnadě, že hospodářské sankce postihnou nejen Rusko, proti kterému budou namířeny, ale také v různé míře členské státy EU. To si Rusové dobře uvědomují, jak dokládá varování ruského ministra zahraničí před „bumerangem“, který se Západu vrátí důrazně zpátky.
Kreml si dokonce pohrává s myšlenkou na konfiskace majetku zahraničních investorů na svém území. To by znamenalo pro křehké náznaky hospodářského oživení v EU katastrofu. V českém případě stačí pomyslet na možné důsledky omezování aktivit koncernu Volkswagen, o kterých se mi v osobním rozhovoru výslovně zmínil ruský velvyslanec při EU Čižov. Od úspěchu VW v zahraničí pochopitelně odvisí mnoho českých pracovních míst – nejen samotných škodováků, ale i návazných profesí!
K uvážlivému přístupu k sankcím nabádá také skutečnost, že jejich účinek nastupuje s určitým zpožděním. To jasně ukázala zkušenost s Iránem a jinými zeměmi. Pokud jsou již však jednou sankce zavedeny, trvá opět dlouho, než se po jejich zrušení hospodářské vztahy zase normalizují.
40 % ruské ekonomiky stojí na fosilních surovinách. Energetický sektor mají v rukou oligarchové, kteří jsou zadobře s Putinem. Citelný zásah by ruská moc utrpěla tedy hlavně v této oblasti. Otázka ale zní: jak rychle a za jakých finančních nákladů můžeme snížit naši závislost na Rusku? Západ může celkem rychle přikročit například k zákazu exportu energetických technologií do Ruska. Může se však stát, že tím paradoxně poškodí vzmáhající se střední podnikatelskou třídu, která si přeje evropskou budoucnost pro své děti a s Putinem třeba ani nesympatizuje.
Je dále možné jako první stupeň sankcí použít vízové restrikce vůči mezinárodní ruské smetánce. Jsou to lidé, kteří vydělávají doma velké peníze, ale utrácejí je radši v Londýně a v Paříži, než v Moskvě. Pokud jde o zmražení zahraničních kont ruských oligarchů, tam se to snadno řekne, ale hůře provádí, protože máme na Západě právní stát. Je tudíž nutno individuálně prokázat, že ta či ona osoba nese odpovědnost za agresivní postup Kremlu vůči Ukrajině.
Vztahy mezinárodního společenství vůči Rusku jsou ale již nyní poznamenány nedůvěrou a zdá se, že si každý investor napříště dobře rozmyslí, zda budou jeho peníze v Rusku v bezpečí. Ruská ekonomika je v současnosti pevně vevázána do mezinárodní dělby práce a ukrajinská krize se projevila na finančních trzích tím, že rubl silně poklesl a ruská burza se propadla. Tento vývoj se jistě ruským boháčům nezamlouvá. Tito lidé by měli sami začít Putina pacifikovat.
Jak je vidět, použití sankcí má dvousečný charakter a jako takovým je třeba k nim přistupovat. Není však pravda, že „měkká síla“ EU za daných podmínek nic nezmůže. My jako členové EU musíme usilovat o širokou koalici nejen s USA a NATO, ale také s OBSE a Radou Evropy.
Je třeba na jedné straně začít s technickými přípravami na zavedení sankcí pro případ, že Rusko skutečně neustoupí, ale na straně druhé neustále trvat na tom, že politické a diplomatické řešení krize je možné a žádoucí. V tomto okamžiku je škodlivé dělat nějaké negativní prognózy o výsledku celého konfliktu - viz časté mudrování některých politiků o tom, jak je Krym nenávratně ztracen a jak si za to může slabá EU sama.
Jsem přesvědčen, že návrat studené války by byl nakonec pro Rusko fatálnější než pro Evropu, ale i tak je třeba se soustředit na vybudování kontaktní skupiny pro řešení krymského konfliktu. V tomto grémiu musí zasednout Ukrajici a Rusové za jeden stůl spolu se zástupci mezinárodního společenství, a sice co nejdříve, dokud se ještě nerozhořela otevřená válka.
Libor Rouček
Dobrodošli Chorvatsko!
Domácí politická bramboračka nám bohužel znemožňuje vnímat důležité události za našimi humny, kde se toho momentálně děje hodně důležitého. Bylo by zajímavé vědět, kolik z onoho neuvěřitelného téměř milionu Čechů, kteří ročně vyrazí na dovolenou do Chorvatska, ví o tom, že tato země vstoupí po deseti letech příprav dne 1. července do Evropské unie a stane se jejím 28. členským státem.
Libor Rouček
S Kubou i bez Kuby: ztráta kontaktu s realitou pokračuje
Dávkování informací k razii v Úřadu vlády a na řadě dalších míst postupně dokládá propojení vysoké politiky s podsvětím. Začal konec premiéra Nečase, to je nasnadě. Teď jde již pouze o to, aby uříznutá ostuda byla co nejmenší a agonie se dál neprotahovala. Nové volby jsou nezbytné.
Libor Rouček
Další země chtějí do eurozóny. A co my?
Od začátku příštího roku se Lotyšsko stane 18. členem eurozóny. Lotyšsko podle Evropské komise i podle Evropské centrální banky splnilo maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Inflace je v povolených mezích, deficit i státní dluh jsou stabilizovány pod stanovenými hranicemi, směnný kurz latu je vůči euru taktéž stabilní. Tyto výsledky nejsou zadarmo. Obrazně řečeno si Lotyši museli projít slzavým údolím tvrdých úsporných opatření a reforem poté, co roku 2008 zemi hrozil totální hospodářský kolaps. Tehdy Lotyšsko obdrželo pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu, ale zemi se postupně podařilo získat zpět důvěru finančních trhů. Lotyšsko je zkrátka vzorovým příkladem toho, že makroekonomické nerovnováhy lze úspěšně napravit. Lotyšsko v minulém roce zaznamenalo nejrychlejší ekonomický růst v EU. Jeho HDP za rok vzrostl o 5,1 % a podle očekávání by letos mohlo lotyšské hospodářství růst nejvíce ze všech členských zemí EU.
Libor Rouček
Poplatky za roaming v rámci EU jsou přežitek
Nastává doba dovolených a pro ty, kteří se rozhodnou trávit volno v zahraničí nastává obvyklá starost s poplatky za používání mobilních telefonů a internetu. Mnoho lidí se v minulosti dožilo po návratu z prázdnin nepříjemných překvapení v podobě vysoké faktury za volání a používání internetu v mobilu. Evropská unie v minulých letech prosadila výrazné zastropování těchto cen, ale nyní se chce odhodlat ke zcela revolučnímu kroku: chce poplatky za roaming úplně zrušit. Komisařka EU Neelie Kroes, která má na starosti digitální agendu, navrhla v Evropském parlamentu balík opatření, který by měl být schválen na jaře příštího roku.
Libor Rouček
Vláda nesmyslně brání zvýšení minimální mzdy
Již delší dobu u nás požadují odbory navýšení minimální mzdy, která se v České republice zvýšila naposledy v roce 2007. Od té doby činí její výše konstantně 8000 Kč hrubého měsíčně, takže až do současnosti její reálná úroveň (koupěschopnost) neustále klesá. Zatímco v ČR představuje minimální mzda 32 % průměrné mzdy, v Evropské unii dosahuje zpravidla kolem 40 %. V přepočtu na paritu kupní síly v EU máme šestou nejnižší minimální mzdu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Byty za peníze z korupce. Vyšetřování na Ukrajině ukázalo na nemovitosti v Praze
Premium V tuzemské bezpečnostní komunitě se už dlouho spekuluje o tom, že část milionů z korupce kolem...
Status umělce nemá nic společného se socialismem, hájí se ministr Baxa
Vysíláme Vládou prošla novela zákona, která přichází s novým pojmem: status umělce. V Rozstřelu o návrhu...
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho pak našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.