Česko hledá eurokomisaře. Zn. Superrychle!
Přiznejme si, že po českém předsednictví a taškařici kolem ratifikace Lisabonu si naše země nestojí v EU příliš dobře. Nynější klopotné hledání eurokomisaře přichází pět minut po dvanácté. Staronový šéf Komise Barroso už Prahu vyzval, aby předložila svou nominaci, ale jednání premiéra Fischera s lídry politických stran zatím nepřineslo ovoce. A tak média dál spekulují a na světlo jsou vytahována stále nová jména jako králíci z klobouku.
Bylo by záhodno, aby se čeští politici domluvili a nominovali kandidáta, za kterým budou stát. To by jistě zvýšilo jeho nebo její prestiž v očích Bruselu i ostatních členů EU. Rozhodování o české nominaci připomíná spojité nádoby – úvahy o portfoliu nutně ovlivňují výběr osob, které připadají v úvahu a naopak. Jaký máme kredit v EU, abychom byli s to, vyjednat si resort těžké váhy, za který se považuje třeba energetika nebo hospodářská soutěž? Je třeba být realističtí a klást si přiměřené cíle. Osobně bych považoval za úspěch, pokud by se Čechům podařilo obhájit naše současné portfolio – zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Jsou to témata, která mají s ohledem na současnou hospodářskou krizi a na modernizaci sociálního modelu Evropy nesmírnou důležitost pro život občanů EU.
U nás řada lidí uvažuje jinak – někdy to vypadá, že Česko hledá univerzálního Ferdu mravence pro „práce všeho druhu“. Z podobného šuplíku je i spekulace o bývalém ministrovi průmyslu a obchodu za ODA Vladimíru Dlouhém. Je zvláštní, pokud Vladimír Dlouhý deklaruje svůj zájem na bruselské židli, aniž by věděl, do čeho jde a jaká agenda by mu byla svěřena. Kromě jeho bývalého členství v KSČ mu škodí i jeho nepokrytá snaha dohodnout se s kýmkoli. Několikrát se prezentoval jako někdo, kdo umí přitakat i nekompetentním europaranoidním názorům, jsou-li vyřčeny dostatečně vysokým představitelem státu.
Kandidát ODS Alexandr Vondra má nesporné zásluhy bývalého disidenta, ale přes všechny jeho zkušenosti v diplomacii není diplomatické vystupování jeho nejsilnější stránkou. Jeho působení během českého předsednictví zanechalo v bruselských kruzích nezřídka pachuť arogance a přílišného ideologizování tam, kde bylo namístě pragmatické hledání konsensu.
Nejde jen o to, koho my nakonec vyšleme a s jakým mandátem, ale také o to, jak ho šéf komise přijme a jakou šanci má na podporu v Evropském parlamentu. Proto je nutné uvažovat o evropských záležitostech evropsky, což nám zatím moc nejde. Pro José Barrosa bude daleko přijatelnější levicový kandidát, protože členy Komise nominují vlády členských zemí. V současné EU je levicových vlád pomálu, převládají křesťanští demokraté a liberálové. Z toho ovšem plynou pravděpodobné potíže s Evropským parlamentem, který bude Komisi schvalovat. Barroso má zájem na tom, aby byl poměr politických sil v jeho kolegiu vyvážený. To ostatně také slíbil při své prezentaci v Evropském parlamentu. Tento argument tedy hovoří pro Vladimíra Špidlu – byl by vnímán jako „seniorní“ komisař, který již má zkušenost jednoho funkčního období za sebou. Kromě toho je to bývalý předseda vlády a bezúhonný člověk, který bez problémů získá podporu druhé nejsilnější frakce v EP. Není pravda, že Špidla v Komisi neobstál – přes malicherné a povrchní soudy některých českých komentátorů udělal v Bruselu velmi dobrý dojem, získal uznání řady členů Unie a je za ním velký kus práce. Vladimír Špidla je z řady uvedených důvodů tou nejlepší volbou.
Pokud volba padne na osobnost bez podpory české národní politiky, naše šance získat důležitý resort budou mizivé. Jakkoli eurokomisař nemá za úkol v Bruselu kopat za vlastní zemi, nesmíme promarnit šanci ovlivnit další vývoj evropské integrace. Týká se nás všech.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Při bouřce rozhodují o životě vteřiny. Expert popisuje, jak se chránit
O víkendu skončila po zásahu bleskem v nemocnici dvacítka lidí. Jak se chovat za bouřky, ve městě i...
KOMENTÁŘ: Kovačič spáchal na Markíze profesní sebevraždu, PPF to dobře ví
Když moderátor pořadu televize Markíza Michal Kovačič 26. května na konci pořadu Na tělo...
Slovák sloužil v ruské armádě, zajali ho na Ukrajině. Zpět do Ruska netouží
Na Ukrajině zadrželi slovenského občana, který údajně sloužil na straně Rusů a vzdal se ukrajinským...
Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny
Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...
Prodej bytu 1+kk - 39 m2, Sídliště Štědřík, Psáry - Dolní Jirčany
Sídl. Štědřík, Psáry - Dolní Jirčany, okres Praha-západ
3 790 000 Kč
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.