Cenzura internetu v hledáčku americké zahraniční politiky

Jednou z nejnebezpečnějších zbraní proti totalitním ideologiím je svoboda slova. Ani totalitní režimy totiž nežijí v úplné izolaci (snad s výjimkou Severní Koreje) a jsou vystaveny působení modernity a globalizace. Proto je pro ně stále nemožnější bránit svému obyvatelstvu v užívání internetu a účasti na sociálních sítích.

Jedinou obranou totalitních vlád proti pronikání nebezpečného viru svobodných myšlenek mezi lidi je cenzura. Tyto režimy a jejich bezpečnostní složky vydávají stále více prostředků na cenzuru internetu. Nejkřiklavějším případem je komunistická Čína. V poslední době rozvířily světové veřejné mínění množící se útoky hackerů na gmailové účty nepohodlných lidsko-právních aktivistů, kteří byli klienty čínské verze amerického vyhledávače Google. Americká vláda se vložila do případu a žádala po čínských úřadech vysvětlení skandálu. Oficiální čínská místa sice podíl na hackerských útocích odmítla, ale podezření, že se jednalo o organizovanou činnost řízenou z centra, nebylo vyvráceno.

Americké ministerstvo zahraničí nyní hodlá přímo podpořit vývoj takových nástrojů, které by dokázaly vyzrát na internetové zábrany. Za tím účelem spolu mají konzultovat zástupci americké diplomacie s manažery technologických firem. Potíž však spočívá v tom, že vyspělé informační technologie patří mezi výnosné exportní artikly USA a Západu obecně. Zahraniční investoři jsou přímo či nepřímo nuceni čínskou vládou k tomu, aby přinášeli do země špičkové technologie a know-how. A tak se stává, že totalitní režimy se mohou paradoxně při cenzuře opírat o pomoc takové americké technologie, jakou produkuje například CISCO.

Je logické, že právě Spojené státy se rozhodly zacílit svůj boj proti cenzuře internetu. Svoboda projevu patří v USA na špičku pomyslného hodnotového žebříčku tamější demokracie. Je zakotvena v prvním dodatku americké ústavy. Američtí občané mohou v rámci prvního dodatku svobodně hlásat slušně řečeno i to, nad čím nám Evropanům zůstává rozum stát. Dokonce ani popírání holocaustu není v USA trestné.

Mnozí u nás v Česku si ještě pamatují, jakým světelným majákem bylo pro lidi v šedi totalitního Československa vysílání Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropy. Tehdy jsme internet neznali a radiové vlny byly důležitou spojnicí se světem svobodných informací. Boj proti cenzuře internetu je potřeba jedině podpořit, protože představuje nenásilnou a pravděpodobně i relativně levnou cestu k postupné změně poměrů uvnitř autoritativních a totalitních společností.