Budeme mít zónu volného obchodu s Ruskem?

Ano, proč ne! Je tu ovšem pár „ale“. Putin se před svou dnešní návštěvou Berlína vyslovil pro vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ruskem. Ruský premiér si představuje „harmonické ekonomické společenství od Lisabonu po Vladivostok“. Inu, představa to je pěkná! Proti volnému obchodu nelze nic namítat. Jeho realizace ale nebude jednoduchá.

Putin nenavrhuje volný obchod s EU z čisté lásky k bližnímu. Sleduje své cíle. Rusové chápou, že potřebují technologickou modernizaci, aby zastavili své faktické zaostávání (v nukleární, farmaceutické, automobilové nebo třeba letecké branži). Tu mohou získat jen strategickými aliancemi s vyspělými průmyslovými zeměmi.

Není náhoda, že Putin vylovil z klobouku králíka volného obchodu před návštěvou Německa. To je totiž v ruských úvahách o technologické modernizaci klíčovým partnerem na kontinentě. Mezi evropskými exportéry je veřejným tajemstvím, že v současném režimu obchodních vztahů EU s Ruskem lze zvýhodnit toho či onoho (například německého dovozce), který usiluje o vstup na lákavý ruský trh. A taky naopak. Pro ruskou byrokracii není tak složité znemožnit vstup zboží kupříkladu malého členského státu na svůj trh pod záminkou nějakých technických předpisů. Jednotná a vymahatelná pravidla zóny volného obchodu by zkrátka byla výhodná i pro české podnikatele.

Evropě hladové po ruském plynu a ropě jde zejména o to, aby se mocné koncerny (na prvním místě Gazprom) vzdaly monopolního postavení v tranzitních službách a otevřely domácí trh zahraniční konkurenci. Rusko představuje se svými 140 miliony obyvatel nesmírně atraktivní trh. S tím, jak Rusové bohatnou a pomalu ale jistě se vytváří dokonce něco jako střední třída, bude ruský trh ještě lukrativnější. Západní podnikatelé jdou ovšem zpravidla raději tam, kde na ně čeká právní jistota a průhledné prostředí s vymahatelnými pravidly. Doopravdy se tedy může mezi EU a Ruskem něco zásadního změnit jen tehdy, pokud Kreml rozhodně začne potírat všudypřítomnou korupci a svévolnou byrokracii a bude dbát na lidská práva i svobodu slova.

Rusům jde v první řadě o vyspělé technologie a zrušení víz pro cesty do EU. Moskva také již 17 let usiluje o vstup do Světové obchodní organizace, který Unie kvůli clům dosud blokovala. Rusko se nejnověji dohodlo s EU na postupném uvolnění vývozních cel na suroviny – my bychom tedy teď na oplátku měli podpořit jeho členství ve Světové obchodní organizaci!

Závěr je jednoduchý: My Rusko s jeho zdroji nerostného bohatství a velkým trhem také potřebujeme – problém je v tom, že Rusko často vnímáme jako zemi, kde je nejednoznačné, zda politika instrumentalizuje ekonomiku nebo naopak (přičemž obojí je nežádoucí).