Slovanská epopej se vrátí do Prahy

Je to vlastně takový sirotek, kterého nikdo nechtěl, ale nakonec všechno dobře dopadlo a nový domov si našel. Jenže příběhy končí šťastně jen v pohádkách.

Vážení a Milí Pražané, věřím tomu, že vše proběhlo podle práva. Strany, které k tomu měly co říci se dohodly, spor je urovnán a Epopej se holt vrátí do Prahy. Bude umístěna v paláci Savarin v Praze.

Ona by totiž určitě v Praze chyběla. Praha by se stala méně atraktivní. Většina turistů by vůbec nepřijela neb by Epopej postrádali. Utratili by méně v pražských kavárnách. Nešli by se projít na Pražský hrad. Nenavštívili by katedrálu sv. Víta, Václav a Vojtěcha. A Karlův most? No ten by samozřejmě taky neviděli. A Staroměstské náměstí, Orloj, Prašnou bránu, Vyšehrad? A co teprve Kampu a Lennonovu zeď? Nic z toho by žádní turisté už nikdy neviděli. Národní divadlo, Pražskou zoo, divadla, koncerty muzikály taky ne. To všechno všecičko by zůstalo světu skryto, když tam holt nebudete ta Slovanská Epopej. A tak se tedy musí vrátit. To dá přece rozum.

Anebo, že by ne? Že by se třeba vůbec nic nestalo, kdyby tam Epopej vůbec nebyla? No vždyť vlastně ona tam ještě nikdy pořádně nebyla. Kromě krátkých výstav v roce 1919 několika prvních pláten v Klementinu, a roce 1928 po dokončení ve Veletržním paláci. Pak byla různě opečovávaná a chráněna např. na zámku ve Slatiňanech. Poté od roku 1963 byla celých 48 let umístěna v Moravském Krumlově. Následoval emotivní návrat do Prahy. Rozpačité a většinou neúplné vystavení ve Veletržním paláci, s výletem do Japonska. A v roce 2021 se Epopej opět vrátila do Moravského Krumlova. 

A když tedy v té matičce Praze ta Epopej skoro vůbec nebyla, tak tam ti turisti tedy nejezdili, že? Světe div se, jezdili. Ona totiž Praha je vždy na prvních místech nejkrásnějších světových měst ať už ten průzkum dělá kdokoliv. Krásná, atraktivní, kulturní. Turisty z celého světa hojně navštěvovaná. 

A Moravský Krumlov a celý náš region? Není snad krásný a atraktivní? Ale jistě je. Jen přece jenom z toho globálního hlediska ještě něco malinko chybí. A ta Epopej by to malinko postrčila. Ten turista by si u nás dal kávičku, možná zajel na vínko do Znojma, nebo se cestou stavil třeba v Třebíči.

Víte ono, když někde žijete 48 let, to je kus života. To už nejste na návštěvě. To už jste tam doma. Tak jsme si trochu mysleli že ta Epopej je tady po těch letech doma. A věřili jsme, Milí Pražané, že třeba někoho napadne udělat gesto. Takové to gesto, které vůbec nic nestojí. Že řeknete: „Tak si ji tam nechte a dobře se oni starejte. My k vám za ní někdy přijedeme na návštěvu“ A my bychom byli rádi, dobře bychom se starali a rádi bychom vás uvítali, když byste na tu návštěvu přijeli. No nestalo se to. Gesta se nenosí. Tak se holt na tu návštěvu na tu Epopej jednou pojedeme s vnuky podívat do Prahy my. Máme Prahu totiž rádi. Ale jestli jsme tam vítáni, to si nejsme vůbec jistí.