Tisíc kilometrů
Třeba přeplavat kraulem kanál La Manche. Nebo pěšky přejít Antarktidu. Nebo cokoli takovýho, místo čeho by si vzornej zaměstnanec číslo 2745 jenom pohrdavě poklepal na čelo a šel se radši dostatečně vyspat před zítřejší šichtou. Není potřeba to hnedka hrotit směrem k výkonům, který ještě nikdy nikdo nedokázal a který se zapíšou do dějin. Hranice zbytečnosti a nepochopitelnosti je zcela soukromá. Podstatná je ta míra poctivě vynaloženýho úsilí. Třeba my jsme kdysi podnikali silvestrovský horolezecký sólovýstupy na dominantní věž Skaláku. Zajímavý na tom pro nás bylo, že ochránci přírody lezení na skály v zimě oficiálně zakázali a že při tom šlo o život. Taky se jednou při tý akci jeden borec ve zhruba mým věku zabil. Člověk se někdy splete, ovšem symbolická síla takovýho počínání překoná všechno. Absolutně všechno.
Jednou jsem potkal člověka, co dokázal po horách nachodit tisíc kilometrů během deseti letních dnů. Vytyčil si padesátikilometrovej okruh, kterej deset dní po sobě obešel vždy dvakrát za den. Neměl na to nic zvláštního. Místo bytelnejch trekovejch bot jen lehký hadrový maratónky. A na zádech batůžek s pláštěnkou, pitím a tatrankama. A taky ženu; ta mu dělala kuchařku a masérku a hlavně morální podporu.
Zajímavý bylo, že ten chlápek, něco přes padesát, nebyl žádnej větrem ošlehanej horal, nýbrž člověk z nížiny, ze severní Moravy, kde prožil většinu života a do hor se přistěhoval až na starý kolena. Nikdy nijak významně nesportoval a ani nepodnikal podobně uhozený aktivity. Prostě se jednoho dne takhle rozhodl, aniž by měl představu, jestli se to vůbec dá zvládnout. Jestli on to zvládne. A to je na tom nejkrásnější: ta nejistota vyvažovaná jenom nadějí a odhodláním.
Jasně si vzpomínám na ten pocit, když jsem v pětistupňovým mrazu stál rozkročenej vysoko ve skalní stěně, bez jištění a s omrzlejma necitlivejma rukama… Nějak mi v tu chvíli bylo úplně jedno, jestli poletím dolů a rozmlátim se o šutry. Vůbec jsem na to nemyslel, protože mě zajímal jenom příští pohyb, kterej nezbytně musím udělat. Myslet v takovou chvíli na možný komplikace člověka neuvěřitelně ochromí. V hlavě jsem měl pouze cíl – dosažení vrcholu – a pro nic dalšího nebylo v duši místo.
On zas tolik neriskoval; nanejvýš to mohl v kterýmkoli okamžiku putování vzdát. Jenže on měl v duši ten cíl. A pro nic dalšího už tam nebylo místo.
Vstával ve čtyři hodiny ráno. Oblékl se a najedl. A pak vyrazil. Šlapal a šlapal za jakýhokoli počasí a ve strojovým tempu. Padesátikilometrovej okruh dokončil kolem poledne. Najedl se a žena mu namasírovala nohy. Odpočal si necelý dvě hodiny a vyrazil znovu. Za jakýhokoli počasí a ve strojovým tempu. Dorazil před soumrakem. Najedl se a osprchoval. Pak upadl do hlubokýho spánku. Takle to bylo desetkrát za sebou.
Říkal, že únava ve svalech, která se střádala, byla tak obrovská, že už ji ani necítil. Jeho mysl postupně upadala do otupělosti. Hlavou mu kolovalo čím dál míň myšlenek. Na cestě znal každej kámen, každý stéblo trávy a každej průhled mezi kmeny stromů. Někdy přicházela krize, kdy byl kousíček od toho, aby to celý zabalil a svalil se vedle cesty a usnul. Takzvanej zdravej selskej rozum ho přesvědčoval, že tohle celý je naprosto zbytečnej bláhovej nesmysl; nikoho kromě jeho samotnýho přece nezajímá, jestli to dokáže, nebo ne. Všem je to upřímně jedno a všichni by to pochopili, kdyby neuspěl. Zdravej selskej rozum, kterej přece ví všechno na světě nejlíp, vždycky radí nemrhat silama zbytečně, neklást si příliš vysoký cíle, bejt hezky při zemi, poslušně a skromně dělat jenom to, co se dělat má, co se nějak vyplatí pro zachování rodu.
Zdravej selskej rozum je silnej protivník, správnejch argumentů má vždycky plnou hubu. Ale naštěstí pro lidskýho ducha není zdravej selskej rozum neporazitelnej.
Ubíhaly dny a noci a přes hory se převalovaly lijáky a polední žár. Blížil se desátej den a únava se proměňovala v tvrdost. Když šel svůj okruh naposledy, se všemi těmi kameny na cestě a s těmi stébly se loučil jako s bratry. Na deset dnů neholený tváři mu vykvetl úsměv. Už viděl jenom cíl.
- Únava a pochyby byly strašný. Ale všechno šlo stranou, když jsem se za večera díval dolů do údolí. Nebo když jsem šel úplně zmáčenej a nadobro vyčerpanej po cestě posetý drahokamy deště, řekl chlápek, co měl právě v nohách tisíc kilometrů.
I zdravýmu selskýmu rozumu je snad jasný, že cena za drahokamy deště je zcela mimo kategorie nakupování a prodávání. Chlápek nachodil v horách za deset dnů 1000 kilometrů. Nesmysl? Zvedni zadek ze židle a zkus to taky!
Libor Jakubec
Pstruh na másle
Do mýho oblíbenýho baru jsem tenkrát vjel na kolečkovejch bruslích a ta drzá hubená holka tam už seděla a hned se na mě osopila: No kde seš? Hodinu tady na tebe čekám!
Libor Jakubec
Černá perla neprohrává
Šaňo je mladej chlap o něco drobnější než já a je Rom, na což je přirozeně hrdej, a tak si nechá říkat Černá perla. Nedávno seděl v kavárně u vedlejšího stolku a nějaký ženský kroutil před obličejem hrbolatou, kloubnatou pěstí.
Libor Jakubec
S gumou za pět set
Slovo kurva je v češtině dost nadužívaný. V jistým smyslu nahradilo dřívější křesťanský sakra. Rovněž má význam hrubý nadávky: támhle ten je taky pěkná svině, hajzl, podrazák čili... kurva. Původní význam – prostitutka – je řídký.
Libor Jakubec
Lužická porucha
Dá se nevěra pochopit? Dá se přijmout a odpustit? Kdepak. Nedá. Nevěra je totéž co zrada. Ta se dá jedině potrestat. Alespoň ve vlastním srdci srovnat to hnusný skóre. Alespoň vlastní srdce potěšit pomstou.
Libor Jakubec
Jdeme ke mně, nebo k tobě?
Byly to krásný klidný dny, když jsem byl sám a chodil si, kam jsem chtěl, kdy jsem chtěl a s kým jsem chtěl. Svoboda mě naplňovala bezstarostnou drzostí, odvahou a lehkou melancholií.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
D4 uzavřel náraz auta do stromu. Pro těžce zraněné dítě přiletěl vrtulník
Dálnici D4 na Příbramsku dnes v podvečer uzavřela nehoda osobního auta, které narazilo do stromu....
Potvrzeno, francouzští vojáci míří na Ukrajinu. A F-16 mají dorazit do 14 dnů
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující...
KLDR odpálila další raketu. Tokio je ve střehu, Soul reagoval leteckým cvičením
Severní Korea v pondělí ze svého západního pobřeží odpálila raketu zatím neupřesněného typu, uvedla...
Dominik Feri nastoupil do vězení. Výzvu od soudu dostal minulý týden
Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil do vězení, uvedl server tn.cz. Podle informací ČTK do vězení...
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...