Bikerovo pozdní odpoledne
Klopil jsem do sebe pívo, protože jsem si ho zasloužil; před chvílí jsem přijel ze svahu Sokola z trailu, kterej bikeři pojmenovali Jatka. Poprvé od zranění jsem si tam seskočil jednu skalku, na niž se mi dlouho nechtělo a radši jsem ji objížděl. Kolo oddychovalo vedle mě opřený o plot.
Seděl jsem u stolu sám a poslouchal poryvy vánku v koruně třešně, z jejíchž větví se na mě jako sníh snášely opadaný lístky bílých květů. Viděl jsem, jak nad hlubokým údolím řeky mlčky táhnou drobný oblaka a západní břeh se pomalu noří do stínu. Na lukách se vlnila tráva a po cyklostezce projížděli cyklisti jeden za druhým. Byl začátek května. Podvečer.
Moje myšlenky patřily kolu, těžkým úsekům trailu, mý práci a mýmu životu. Ne, nechtěl bych to dělat jinak. Pár věcí jsem posral a vytrestalo mě to. Ale jinak bych to asi neuměl. Zvedl jsem oči k obloze a najednou se odněkud z hloubky vynořily verše.
Po modrém blankytu bělavé páry hynou…
Pasáž z Máje, v níž se strašný lesů pán strojí k popravě a naposledy se rozhlíží po krajině a loučí se s ní. Krása těch veršů je tak opojná, až zahltí srdce. Dosahuje takový hloubky, že ani rána do hlavy, když si nepamatuju jména mnohých známých a celkově si nepamatuju spoustu blbostí, mi ji nedokázala z paměti vytlouct. Odříkával jsem si tu pasáž znovu a znovu.
K mýmu stolku si přisedli dva starší cyklisti. Chlap se ženskou, oba v barevných cyklistických dresech, a objednali si presíčko. Otočil jsem se a změřil si jejich kola: zánovní trekový modely s odpruženou vidlí přímo stvořený pro pojíždění po cyklostezce. Asi jezděj často.
Nevšímali si mě a bavili se spolu. To bylo dobře, protože mi je nepříjemný, když nějaký cizí lidi se mě při pohledu na moje kolo hned vyptávaj, kde jsem jezdil. A když jim to popravdě řeknu, obvykle prohlásí, že jsem blázen; ty nachcanější mi rovnou sdělí, že jsem bezmozek. Na takový názory já nejsem zvědavej. Ale tihle dva byli v klidu.
Pozoroval jsem nebe a mraky a trávu podél řeky. Taky jsem tu už nemusel sedět nebo bych nepřijel tímhle způsobem - z trailu Jatka. Jsem tak vděčnej, že to dobře dopadlo.
To vše zločinec ještě jednou zřel,
to vše, jež nyní opustiti měl,
a hluboký mu srdce žal uchvátí…
I když si mě nevšímali, musel jsem si nasadit černý brýle. Nikdo nepotřebuje vidět, jak mi po tváři tečou slzy. Musí to být krajně zábavný pozorovat takovej uzel svalů, že bulí jako děcko. Možná ne pro každýho, ale kdyby se mě ptali, co se mi stalo, asi bych jim jako vždycky odpověděl popravdě: že jsem si vzpomněl na verše z Máje. Do toho nikomu nic není.
Přemýšlel jsem, co budu dělat zítra po práci. Jestli bude slušný počasí, najisto pojedu na kolo. Ale má se to zkazit. Přijde déšť. Třeba zůstanu doma a odpočinu si. A raději se ožeru, než bych nad něčím přemýšlel. Některý myšlenky bolí. Plynutí času je neúprosný. Jednou pro každýho skončí. Na to by se moc často myslet nemělo.
Mnoho kadidlových zrnek dopadá na jeden a tentýž oltář. Jedno dříve, jiné později. Na tom však nezáleží.
Libor Jakubec
Tisíc kilometrů
Pro zachování lidskosti je naprosto nutný dělat zbytečný, nepochopitelný a nebezpečný věci. Věci, který jsou na hranici lidských možností a jeden za ně může zaplatit životem, ale pouze takový věci dávaj životu smysl.
Libor Jakubec
Pstruh na másle
Do mýho oblíbenýho baru jsem tenkrát vjel na kolečkovejch bruslích a ta drzá hubená holka tam už seděla a hned se na mě osopila: No kde seš? Hodinu tady na tebe čekám!
Libor Jakubec
Černá perla neprohrává
Šaňo je mladej chlap o něco drobnější než já a je Rom, na což je přirozeně hrdej, a tak si nechá říkat Černá perla. Nedávno seděl v kavárně u vedlejšího stolku a nějaký ženský kroutil před obličejem hrbolatou, kloubnatou pěstí.
Libor Jakubec
S gumou za pět set
Slovo kurva je v češtině dost nadužívaný. V jistým smyslu nahradilo dřívější křesťanský sakra. Rovněž má význam hrubý nadávky: támhle ten je taky pěkná svině, hajzl, podrazák čili... kurva. Původní význam – prostitutka – je řídký.
Libor Jakubec
Lužická porucha
Dá se nevěra pochopit? Dá se přijmout a odpustit? Kdepak. Nedá. Nevěra je totéž co zrada. Ta se dá jedině potrestat. Alespoň ve vlastním srdci srovnat to hnusný skóre. Alespoň vlastní srdce potěšit pomstou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...