Na rodinné štaci

Pro kumpány, co jsem s nimi kvet,

propadák jsem a musím pykat,

že neoženil jsem se a nerozved,

rovnou hned několikrát.

 

Poslední dobou stále méně

spoléhám na své přátele.

Vždyť křiknou po mém jméně

jen rackové zvučně a vesele.

 

Kamarádi moji maní,

sílu střádáte ve pěstech.

Dobře. Ale slabí jste a ufňukaní,

že nedaří se vám v neřestech.

 

Říkáte tomu neštěstí v lásce,

když holka vám hned nedá.

Když náhodou neuvěří lásky masce,

to pak litujete se až běda.

 

Zůstala mi obětavá maminka -

uvědomil jsem si svou rodinnou štaci -

a na dělné lidi vděčná vzpomínka,

neb na všem kolem je vidět práci.

 

A práce je láska, řekl Gibran skokem,

kterou je vidět pouhým okem.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ščotka Libor | sobota 10.1.2015 10:13 | karma článku: 3,91 | přečteno: 159x
  • Další články autora

Ščotka Libor

Důležité časy

3.1.2015 v 21:10 | Karma: 4,37

Ščotka Libor

Blázniví mraci

29.7.2014 v 20:55 | Karma: 4,34

Ščotka Libor

Podle přísloví

20.7.2014 v 21:10 | Karma: 4,91

Ščotka Libor

Glosa k emigraci slečny Kvitové

15.7.2014 v 10:25 | Karma: 19,16

Ščotka Libor

Nadějná skromnost

9.7.2014 v 9:15 | Karma: 4,92