Integrace a inkluze: ministryně Valachová je jako hluchý buldozer!

České školství má své tradice a slaví  velké úspěchy  po celém světě. Proč se tedy lidé, jako je ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) nebo veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová snaží o jejich zničení ???                                  

Psát budu o školní integraci a inkluzi.  V mediích se mluví a píše o školní inkluzi, ale málokdo ví,  co je školní integrace. Školní integrace je takovým předvojem školní inkluze. Jednoduše řečeno,  integrace již běží v celém školství  a pokud rodiče budou bez výhrad k výuce, kde integrace probíhá, nasadí se tak ještě tvrdší metoda – inkluze. 

Termín "žák se speciálními vzdělávacími potřebami" zahrnuje žáky s tělesným nebo mentálním postižením a dále žáky se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Podle vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (Vyhláška č. 73/2005, MŠMT, 2005) existuje několik forem vzdělávání těchto žáků, a to individuální nebo skupinová integrace. V současnosti se stále více prosazuje inkluzivní vzdělávání.

Školní integrace se neobejde bez asistenta pedagoga (více viz vyhláška 27/2016 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných).  Tento asistent však bude pracovat se všemi dětmi, nejen s  dětmi s poruchou, pro které bylo místo asistenta zřízeno. Takže si dobře rozmyslete, zda chcete aby vaše dítko chodilo do  třídy, kde bude diskriminováno  a  vedeno člověkem, který může mít pouze kurz asistenta.  Možná se někteří podivují nad slovem diskriminace v této souvislosti. Ale tak to prostě je.  Například dítě s diagnózou hyperaktivita ADHD začne vykřikovat ve vyučovaní , jen tak vstane a jde si malovat na tabuli, jednoduše si začne dělat, co chce. Co když něco podobného udělá jiný žák, bez poruchy ADHD? Dostane poznámku či napomenutí, což je správné, protože ve vyučování se sedí v lavici a naslouchá výuce.

Problémem je, že malé děti takové napomenutí za to, co dělá někdo jiný bez důsledků bude chápat jako křivdu a nespravedlnost. Proč on může a já  nesmím?  Z integrace se náhle stává  segregace,  nenávist k celému školnímu systému ze strany žáků. Setkávám se s rodiči,  jejichž děti navštěvují třídy, kde již  integrace funguje.  Osobně jsem navštívil výuku a mohu potvrdit, že jednoznačně dochází k porušování školního řádu. Při této výuce ve třetí třídě ZŠ integrovaný žák v hodině několikrát řekl slovo „kurva“. Reakce učitele spočívala v jeho pohlazení po hlavě s prosbou o utišení. Odchod z místa v lavici během výuky byl samozřejmostí. Nicméně větším problémem při takové výuce je, že se učitel neustále věnuje integrovanému dítěti a jelikož narušuje hodinu, ostatní děti jsou pak nepozorné a z narušené výuky nezískají tolik vědomostí. Jednoduše řečeno, školní integrace  zhoršuje kvalitu výuky všem dětem ve třídě. Bohužel ministryně školství Kateřina Valachová ( ČSSD) je jako hluchý buldozer, kterému jsou rady odborníků lhostejné, stejně jako výtky rodičů.

Závěrem chci dodat, že za našich školních let tyto děti měli diagnózu  ,, průšviháře, spratka, nezbedy, neposedy nebo grázla. Přiznám se,  že i já měl tuto diagnózu, ale učitel si uměl sjednat pořádek a já ho začal respektovat. Poté jsem se zřejmě náhle uzdravil před každou vyučovací hodinou a nevyrušoval jsem celých 45min.

Rodiče dětí s poruchou učení, hyperaktivitou apod. respektuji a obdivuji jejich trpělivost. Bohužel tento systém je založen na ústupcích a úpravách podmínek a to je špatné. Děti dospějí a najednou zjistí, že běžný život je o hodně tvrdší a bez ústupků. Všichni toužíme po sladkém životě pro sebe a své blízké. Současně je ale musíme připravit i na hořké chvilky, které je v realitě čekají.